Zástupci organizací na pomoc cizincům úpravu kritizují. Podle nich je nesmyslná a diskriminační. Podle autorů zákona má ale bránit fiktivnímu otcovství kvůli získání povolení k pobytu.
"Ustanovení zcela nesmyslně rozděluje matky na občanky EU a občanky ostatních zemí a diskriminuje děti z nemanželských svazků, které ztrácejí automatický nárok na občanství - a tím i nárok na tak základní věc, jako je plná zdravotní péče v prvních týdnech života," uvedla Marie Heřmanová z Programu migrace společnosti Člověk v tísni. Podle právníků Poradny pro občanství, občanská a lidská práva taková úprava navíc porušuje Úmluvu o právech dítěte, k jejímuž dodržování se ČR zavázala.
Nyní se prý s občanstvím kšeftuje
Nyní děti cizinek získají občanství, pokud je Čech prohlásí za své. Podle ministerstva vnitra se ale tento postup zneužívá, proto navrhuje zpřísnění pravidel. Prohlášení prý bývají účelová, aby dítě s matkou získaly oprávnění k pobytu v Česku.
"Ministerstvo vnitra upřednostnilo jednoznačně kontrolu nad zájmem dítěte," míní advokát poradny Pavel Čižinský.
Aktivisté podotýkají, že zákon neřeší to, co se s dětmi stane, pokud testy DNA nebudou možné kvůli úmrtí otce či finanční tísni. Upozornili, že testování vyjde na 6 000 až 20 000 korun, takže si je některé rodiny třeba nebudou moci dovolit. Není také jasné právní postavení dětí, než se biologické otcovství potvrdí. Rodiče by v té době tak museli hradit očkování a lékařské kontroly či vyšetření.
S ustanovením zásadně nesouhlasí ombudsman. Pavel Pořízek z jeho kanceláře už dříve řekl, že cizinka, která v Česku legálně žije, nemá důvod, aby s někým fingovala otcovství. Na semináři k zákonu označil návrh za absurdní.
V praxi se prý ale účelové otcovství objevuje, takových případů jsou desítky či stovky.
Podle kanceláře ombudsmana by měla zůstat nynější úprava. Pokud by ale ministerstvo vnitra mělo pochybnosti o tom, že otcovství bylo fingované, mohlo by znovu vyvolat řízení o občanství. K zachování současné úpravy se kloní i vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Aktivisté vidí rozpor v tom, že zatímco čeští muži by měli kvůli svým dětem podstupovat testy otcovství, potomci československých či českých občanů mohou získat české občanství prohlášením. Děti či vnuci někdejších emigrantů přitom k Česku nemusí mít žádné vazby a nemusí ani umět jazyk. "V zákoně je tedy jednoznačně cítit tendence chápat občanství ´po krvi´, tedy etnicky, a upřednostňovat žadatele s etnickými kořeny před těmi, kteří zde skutečně mají domov a mají zde zájem žít a pracovat," uvedla Heřmanová.
