"Je důležité, že není spjatý s místními podnikatelskými strukturami," řekl k výběru Charváta radní Pavel Dlouhý, který seděl ve výběrové komisi.
Architekt Charvát má sice ateliér v Praze, ale Ústecký kraj mu není profesně neznámý. Připravoval například územní studii využití jezera Milada.
"Spolupracuji například i s městem Chabařovice, od roku 1986 se pak zabývám problematikou hnědouhelných pánví na Mostecku z urbanistického hlediska," přiblížil Charvát.
Už dříve projektoval i rekonstrukci secesní vily pod sídlištěm Kamenný vrch v Ústí, zajímá ho i možnost rozvoje střekovského nábřeží.
Stavební boom v ústeckém centru za poslední dekádu, během níž vyrostly třeba palác Zdar, obchodní centrum Forum či hotelová přístavba zámečku Větruše, hodnotí střízlivě.
"Oproti stavu v 90. letech je to dobré. Je dobře, že se proluky vyplňují. Někdy se to povede a někdy ne," poznamenal Charvát.
Místní architekti obnovení funkce vítají
Představu o plnění své nové funkce Charvát rozebírat nechtěl. Nejprve ji chce probrat s vedením města. Do funkce ho ještě musí jmenovat tajemník magistrátu, ale to už by měla být jen formalita. Svého postu by se Charvát mohl ujmout během příštích dvou týdnů.
Podle oslovených ústeckých architektů by měl Charvát na své nové pozici přispět k tomu, aby vedení města mělo stavební rozvoj více pod kontrolou. "Především by měl být garantem kvality jak v urbanistickém rozvoji města, tak v architektuře, která ve městě vzniká," uvedl architekt Jan Hrouda.
Samotný výběr Charváta do funkce městského architekta nechtěl příliš hodnotit s tím, že je třeba dát mu čas. To si myslí i architekt Jiří Němeček.
"Dokáže koncepčně uvažovat, což je pro tuto pozici zásadní. Měl by za město zodpovědně připravovat architektonické a urbanistické soutěže tak, aby se vybral ten nejlepší návrh," řekl Němeček.
V Ústí v mezidobí vznikly sporné stavby
Vzhled Ústí nad Labem v posledních letech změnila například hotelová přístavba zámečku Větruše, který je dominantou města. Podoba přístavby vznikla bez architektonické soutěže a kritici ji přirovnávají k podnikatelskému baroku kombinovanému s Bratislavským hradem (o hotelu na Větruši zde).
Nepovedla se ani rekonstrukce další dominanty, Interhotelu Bohemia u Mírového náměstí. Budova patřila k výstavní architektuře 60. let, nyní vypadá jako běžný zateplený panelák (o rekonstrukci Bohemie zde).
Také výsledná podoba obchodního centra Forum ve středu města dopadla po změnách projektu tak, že se oba čeští architekti, kteří se na jeho projektování podíleli, demonstrativně vzdali svých autorských práv (o Foru zde).
Ovšem vůbec nejodpornější novodobou stavbou zvolili návštěvníci místního webu o architektuře Ústí-Aussig.net žlutou administrativní budovu vedle ústeckého divadla, která patří šedé eminenci ODS Patriku Oulickému a sídlí v ní dotační úřad (o žluté budově zde).
Sporný byl také citelný zásah do cenné bankovní budovy u Mírového náměstí. Majitel do průčelí secesního paláce proboural obrovský vchod, aby uvnitř mohl zřídit prodejnu levného zboží (o zásahu do budovy zde).
Městský architekt by také mohl významně ovlivnit takové debaty, jaké se nyní například vedou o plánech ústecké univerzity zbourat historický pavilon bývalé nemocnice. Odbor územního plánování magistrátu nejprve podpořil návrh prohlásit budovu za kulturní památku, pak ale náhle otočil a poslal ministerstvu kultury druhé vyjádření, v němž doporučil budovu zbourat (o podivném obratu zde).
