"Z pohledu zřizovatele není důležité, kolik postelí bude zrušeno, protože toto nerozhoduje o nákladovosti péče. Naším úkolem je shodnout se v jednodenní chirurgii a lůžkovém fondu, na výkonech, které je možno výrazným způsobem zlevnit," uvedl místopředseda správní rady a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
Už nyní mají lékaři k dispozici seznam výkonů, které lze dělat v režimu jednodenní chirurgie. To znamená, že pacient, který jde například ráno na zákrok, může už odpoledne odejít, aniž by musel strávit byť jednu noc na nemocničním lůžku.
Všeobecná zdravotní pojišťovna má podle Běhounka k 28. lednu uzavřeny smlouvy s 93 procenty poskytovatelů akutní péče a s 90 procenty poskytovatelů následné či hospicové péče.
Jednání s dalšími zařízeními budou pokračovat. "U těch odborností, u kterých nedošlo k dohodě, jsme uzavřeli smlouvy na 18 měsíců a vytvořili jsme si tím dodatečný prostor k tomu, abychom dál jednali se zřizovateli těchto zdravotnických zařízení," řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. "Nerezignovali jsme tím na restrukturalizaci zdravotní péče, nevnímáme ji však jen jako rušení lůžek," dodal.
Pojišťovny smlouvy s nemocnicemi vypověděly předloni. Uzavřít měly nové s tím, že musí ušetřit. Začalo se proto mluvit o tom, že musí zmizet až deset tisíc lůžek akutní péče. Loni v říjnu při sepisování dohody mezi pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví toto číslo bylo sníženo na šest tisíc lůžek.
"Nevím, zda nakonec bude šest tisíc lůžek zrušeno, ale vím, že musí být dosaženo vyrovnané bilance systému," podotkl Kabátek. V nemocnicích při uzavírání smluv podle ředitele VZP ubylo dosud zhruba 2 600 postelí.
VZP: Buď bude IZIP náš, nebo ukončíme veškerou spolupráci
Správní rada pojišťovny také Kabátka pověřila, aby jednal se zástupci společnosti IZIP. Tedy firmou, která pro VZP vytvořila projekt elektronických zdravotních knížek. Ten se však nepodařilo v praxi plně prosadit. Z vůle ministerstva zdravotnictví od něj VZP ustoupila a později s IZIP podepsala novou smlouvu kvůli provozování portálu pojišťovny. VZP si zároveň platí opět i za knížky, IZIP je pro ni však už nerozvíjí, jen je v podstatě udržuje.
Pojišťovna se chce s firmou, jejíž 51 procent akcií vlastní, dohodnout buď na prodeji zbylého 49 procentního podílu, nebo na úplném ukončení spolupráce.
V prvním případě by se firma IZIP stala dceřinou společností VZP, v druhém případě by si pojišťovna nejspíše našla ve výběrovém řízení jinou firmu, která by jí zajistila chod portálu. Předchozí vedení totiž deklarovalo, že pojišťovna není schopna si tuto službu zajistit sama.
"Vyzvat zástupce společnosti k jednání za účasti právníků jsem připraven okamžitě po pondělním zasedání správní rady VZP," uvedl Kabátek s tím, že musí najít řešení, které bude pro pojišťovnu akceptovatelné a výhodné. Kterou variantu VZP zvolí, by mělo být podle něj jasné nejpozději do dvou měsíců.
Kolik by obě varianty pojišťovnu stály, Kabátek neprozradil. Zřejmě kvůli taktizování před budoucím vyjednáváním. "V nadsázce ale říkám, že bych byl rád, kdybychom zbylé akcie dostali za symbolickou jednu korunu," řekl iDNES.cz ředitel pojišťovny.
Podle informací iDNES.cz IZIP pojišťovně navrhl čtyři varianty řešení. Od těch v pondělí představených se však liší.
"Společnost IZIP se nikdy jednání s VZP nevyhýbala a je připravena jednat i v tomto případě. Počkáme, jaké konkrétní návrhy na majetkové vypořádání VZP předloží, jak chce například řešit otázku dalšího provozování portálu VZP či se vyrovnat s existencí patentu číslo 297879 Způsob shromažďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a jejich výsledcích a jeho použití. Teprve poté je možné se k návrhům VZP kvalifikovaně vyjádřit," reagovala na krok VZP mluvčí firmy IZIP Martina Klapalová.
Firma IZIP si principy elektronické knížky nechala patentovat v roce 2002. Díky tomu je jedinou firmou, jež může poskytovat elektronické služby na jí používané bázi.
