"Sudetoněmecká karta se vytahuje před každými prezidentskými volbami. Vždy se to opakuje bez následků, ale tentokrát je to vyostřené," poznamenal Zdeněk Zbořil z Ústavu politologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.
A poukázal na kauzu Martina Dejdara (o případu více čtěte zde) a chartisty Jana Urbana (více čtěte zde). "Jednoznačně to sehraje roli. Může to ovlivnit šance obou kandidátů," podotkl Zbořil.
"Benešovy dekrety nejsou úplně mrtvé téma," doplnila politoložka Vladimíra Dvořáková. Podle ní je to téma emotivní a v Česku působí jako lakmusový papírek. "Překvapuje mě, že Karel Schwarzenberg neměl připravenou profesionální odpověď. Tuto otázku mohl předvídat. Myslím si, že je to selhání jeho týmu, ten měl předpokládat, že tato otázka v rámci debat padne," podotkla.
Karel Schwarzenberg ve čtvrteční televizní debatě prezidentských kandidátů sdělil, že Benešovy dekrety již nejsou platné. Hned v pátek však své výroky upřesnil (o debatě více čtěte zde).
Svou odpovědí podle ní Schwarzenberg posílil image člověka, který sem nepatří. "Část voličů, pro které je to zásadní téma, by pana Schwarzenberga stejně nevolila, ale může to ovlivnit část středových voličů," poznamenala Dvořáková.
Národ se podle Zbořila rozdělil na 'Zemanovce a Schwarzenbergovce' a příznivci na podporu svého kandidáta používají různé triky. "Původně tleskali kandidátům jako lidem, ale teď používají negativní emoce. Zatím se chovají voliči hůř než oba kandidáti," míní Zbořil. Mimo jiného i podle debat na internetu.
