"Stojíme před zjevnou agresí, která ohrožuje existenci Mali. To je pro Francii nepřijatelné. Bude-li ofenziva teroristů pokračovat, jsme připraveni ji zastavit," řekl v pátek po poledni francouzský prezident Francois Hollande.
Večer prezident Francois Hollande oznámil nasazení francouzských vojáků v Mali, bývalé kolonii Paříže. Dodal, že akce jeho vojáků je v souladu se čtvrteční rezolucí OSN. K vyslání svých vojáků získal souhlas od ostatních západoafrických, často frankofonních zemí, se kterými akci koordinuje.
"Francouzské síly odpoledne podpořily maliské jednotky, které bojují s teroristy," konstatoval dále francouzský lídr. "Tato operace potrvá tak dlouho, jak bude třeba," slíbil Hollande. Chce tak podpořit nejen ochranu maliského státu, ale také obyvatelstva včetně šesti tisíc francouzských občanů žijících v Mali.
V současnosti je v Mali sedm francouzských rukojmích. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius uvedl, že země "by měla udělat vše pro jejich záchranu." Fabius také BBC potvrdil, že Francie zapojuje do bojů i letectvo.
Fabius uvedl, že islamisté chtěli ovládnout celé Mali a "ustavit teroristický stát". Kdyby Mali padlo do jejich rukou, znamenalo by to ohrožení i pro Evropu, sdělil.
Západní mocnosti jsou s Francií zajedno
Velká Británie uvedla, že francouzské rozhodnutí o intervenci v Mali podporuje. Podle mluvčího britské diplomacie jde o "politickou podporu".
Bílý dům oznámil, že pokud jde o zastavení islamistů v Mali, je s francouzskými cíli zajedno. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle sdělil, že Paříž o zásahu v Africe Berlín informovala v předstihu. Německo a Francie vyzvaly své občany v Mali, jejichž přítomnost zde není nezbytně nutná, aby ze země odjeli.
Mezi obyvatelstvem Mali se prý začala po dobytí Konny šířit panika. Prozatímní maliský prezident Dioncounda Traoré má i proto v devět hodin večer našeho času promluvit k národu a žádost o zahraniční vojenskou pomoc jim vysvětlit. Traoré se také tuto středu sejde v Paříži s francouzským kolegou Hollandem. Prezident Mali také kvůli postupu rebelů vyhlásil výjimečný stav.
Islamisté už od loňska ovládají sever Mali. Skupiny Ansar Dine, Mujao a severoafrická větev al-Káidy tehdy využily neúspěšného vojenského puče. Zabrané území představuje asi dvě třetiny celkové rozlohy země a panují obavy, že rebelové pouštní oblast zhruba o rozloze Francie využijí jako základnu k útokům v zahraničí. Do Mali se podle tajných služeb navíc sjíždějí islamističtí bojovníci nejen z Afriky.
