Před časem kvůli nedostatku dětí snižovaly kapacitu. Brzy to však na základních školách bude naopak. Už příští týden vyrazí k zápisům děti narozené v roce 2007, což je druhý nejsilnější rok babyboomu posledních let. Příští rok pak přijde řada na děti o rok mladší. Těch je v kraji vůbec nejvíce.
"Podle předběžných odhadů by se mělo do škol dostavit zhruba 670 předškoláků, což je asi o sto více než loni," hlásí ostravský obvod Poruba. O téměř padesátku dětí více u zápisů čekají v Ostravě-Jihu, vyšší zájem předpokládá i centrální ostravský obvod. A také Bruntál, Karviná a další města.
Zápisy v krajiOstrava Opava Nový Jičín Karviná Havířov Bruntál Frýdek-Místek |
Pokud by k zápisům dorazily všechny děti uvedené ve statistikách narozených, přivítaly by školy v kraji o tisícovku budoucích prvňáků víc než loni. Podle údajů Českého statistického úřadu byl před šesti lety meziroční nárůst počtu narozených nejmarkantnější na Frýdecko-Místecku. Hned za ním je Karvinsko a Ostrava.
Ve školách se kvůli tomu zatím nic nemění. "Problém budeme řešit, až nastane, zatím máme rezervy," hlásí radnice.
V Porubě zřejmě zřídí nové třídy
Třeba Poruba však do budoucna o nových třídách uvažuje. "V případě potřeby bychom postupovali stejně jako u mateřských škol, kde jsme za poslední tři roky navyšovali 200 míst. Budeme schopni zajistit kapacity tak, aby děti nemusely dojíždět do jiných obvodů," uvedla mluvčí obvodu Jana Končítková.
V Havířově zase počítají se zpětnou přeměnou odborných učeben v ty běžné. "Základní školy mají rezervu. Když se snižovaly jejich kapacity, z běžných učeben vznikaly odborné. Ty se mohou stát zase třídami," říká vedoucí odboru školství v Havířově Blanka Gelnarová. Kapacitu mateřinek město navýšilo loni, a to hned o 160 míst. Vedoucí Gelnarová nevylučuje, že v dalších letech by vyšší zájem o školy být mohl.
Ve Frýdku-Místku otvírali nové třídy ve školkách právě před třemi lety – v roce 2010. Vzniklo tam 50 míst. "Děti, kvůli kterým tak bylo učiněno, ještě nedosáhly školního věku," uvedla mluvčí frýdecko-místecké radnice Jana Matějíková, proč zatím město navýšení počtu prvních tříd naopak neplánuje.
V nejbližších letech jej nezvažuje ani Nový Jičín. "Zatím jsme ve fázi, kdy rozšiřujeme mateřinky," sdělila tamní mluvčí Marie Machková.
Někteří před školou i nocují
Podle odhadů radnic se děti do škol vejdou, dostat děti na vybranou základní školu však pro jejich rodiče bude těžší. Desítkám rodin se tak může stát, že budou děti vodit jinam, než by chtěly.
Už několik let rodiče například nocují před ostravskou Základní školou Porubská 831, aby byli u zápisu mezi prvními. Letos tam však kromě předpokládaného vyššího počtu předškoláků bude hrát roli i méně míst ve třídách s běžnou výukou. Jedna ze tří prvních tříd bude poprvé bilingvní. "Po zápisech budeme přijímat děti, u kterých je předpoklad, že bilingvní výuku zvládnou," říká ředitelka Milena Walderová.
Už v předchozích letech musela děti odmítat i frýdecko-místecká 8. základní škola. Tam rodiče každoročně volají už od září a kvůli vysokému zájmu škola před časem zrušila dokonce sborovnu a proměnila ji ve třídu.
Psycholožka: "Dítě má chodit do nejbližší školy"
Pokud bude předškoláků letos víc, bude víc i odmítnutých. O tom, zda upřednostňovat školy s dobrou pověstí, nebo ty, co jsou nejblíž, neexistuje mezi rodiči jednotný názor.
"Vybíráme školu podle toho, co o ní slyšíme a jaká je tam úroveň výuky. Sice máme jednu kousek od domu, ale k zápisu se chystáme jinam. Myslíme, že ta naše vybraná je lepší," míní například Opavanka Lenka Havlíčková. Jiní upřednostňují dosah. "Lepší je ta nejbližší. Aby děti mohly časem chodit i samy," říká Petra Marečková z Ostravy.
Podle psycholožky Ludmily Mrkvicové je při výběru školy důležitý dosah, ale také atmosféra. "Dítě má chodit do školy, která je nejblíže. Aby si tam našlo kamarády, kteří bydlí v jeho blízkosti. Aby navázalo kořeny, vybudovalo si sociální vazby," říká Mrkvicová. A zdůrazňuje také dobrého ducha školy. "Je také hodně důležité, aby se tam všichni cítili dobře."
