"Já žádnou amnestii nechci," reagoval odsouzený na možnost být na svobodě o pár týdnů dříve. Dostal dva měsíce coby náhradní trest za to, že odmítl zaplatit pokutu vyměřenou soudem.
Odsouzený, dokonce s právnickým vysokoškolským vzděláním, řekl soudci, že si chce trest celý odsedět, a tím pro něj debata skončila.
Podle soudce Šlosara mají jak státní zástupce, tak odsouzený právo podat podat proti propuštění stížnost. U vězně, který má možnost se dostat během pár hodin na svobodu, to je však zcela výjimečná událost.
A není mu to přitom k ničemu.
"Amnestie je vydaná jako zákon a platí pro každého. Takže soudce, který bude za dva, tři dny stížnost posuzovat, nemá jinou možnost, než propuštění potvrdit," dodal soudce.
Přestože se ze stížnosti proti propuštění stane pouze jakési gesto, MF DNES se pokusila zeptat přímo obviněného, co jej vedlo k odmítnutí amnestie.
Ředitel věznice Pavel Kosina nejdříve přislíbil, že se vězně zeptá, zda by byl ochoten mluvit s médii. Pak ale telefonoval zpátky, že si vše rozmyslel.
"Postup našeho klienta je ojedinělý a nesouvisí nijak obecně s amnestií. Proto považuji za vhodné, že se našeho klienta ani nebudu ptát, zda chce s vámi mluvit," řekl Kosina.
