Pro zákon hlasovalo 420 z celkových 450 poslanců, sedm bylo proti a jeden se zdržel, uvedl ruský server Lenta.ru.
Kontroverzní norma je ruskou odvetou za zmíněný "Magnitského zákon", jenž nedávno přijal americký Kongres a podepsal prezident Barack Obama.
Sergej Magnitskij byl ruský právník, který v roce 2008 rozkryl případ rozsáhlé korupce sahající až do vysokých pater státní správy. Ještě než stačil zveřejnit detaily, zatkli ho. V té chvíli byl úplně zdravý. Ale po jedenácti měsících pobytu v moskevské vazební věznici teprve 37letý Magnitskij zemřel. To bylo na sklonku roku 2009.
Z jeho úmrtí se stal mezinárodní skandál, který v USA vyústil právě ve zmíněný "Magnistkého zákon". Ten uvaluje sankce na činitele zapletené do právníkovy smrti a obecně na všechny ruské představitele, kteří se dopouštějí porušování lidských práv.
Tvrdě odpovíme, vyhrožovali Rusové už ve chvíli, kdy američtí zákonodárci o normě teprve diskutovali. Odveta pak Dumě zabrala pouhých jedenáct dní. První čtení protiamerického zákona se odehrálo 10. prosince.
Zákon je formulován obecně proti těm, kdo se podle Moskvy "dopouštějí porušování základních práv a svobod občanů Ruské federace". Dodatek o zákazu adopcí do něj vnesly v průběhu projednávání dvě poslankyně, jedna z vládnoucí strany Jednotné Rusko a druhá z Žirinovského "liberálních demokratů".
Vlna kritiky se vzedmula okamžitě. Dodatek odsoudili ochránci lidských práv, ale pustili se do něj i někteří vysocí politici, včetně ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Nevoli vzbudil i u veřejnosti, pod petici na stránkách opozičního listu Nová Gazeta se za několik dní podepsalo až 120 tisíc lidí.
Jenže... Norma má podporu Vladimira Putina. Naposledy ji prezident nahlas vyslovil tento čtvrtek během gigantické výroční tiskové konference s dvanácti stovkami novinářů (více o tiskovce čtěte zde). Řekl, že USA Rusko "bijí" a on osobně není "morálně připraven nastavit druhou tvář." Naopak, Rusko musí podle něj oplatit stejnou měrou. Přímo odvetný zákon, který mimo jiné i dále komplikuje práci amerických nevládních organizací v Rusku, pak Putin označil za adekvátní.
Objevily se případy týrání
Adopce ruských sirotků americkými občany jsou jedním z citlivých bodů už tak dost špatných vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. V uplynulých letech se objevily skandální případy, kdy adoptivní americká rodina dítě týrala. Minimálně dvě děti dokonce zemřely, například dvouletý chlapeček Dima Jakovlev, kterého jeho adoptivní otec nechal v horkém dni devět hodin zavřeného v autě.
Předloni pak na moskevské letiště dorazilo sedmileté dítě, které adoptivní matka posadila v Tennessee do letadla s cedulkou, že už ho nikdy nechce vidět. Moskva pak adopce pozastavila.
V pátek ráno před budovou Státní dumy protestovalo proti zákonu několik lidí, vždy jednotlivě, protože takový osamělý protest je v Rusku legální a policie demonstranta nemůže zatknout. "Brát si děti jako rukojmí je ostuda," stálo například na plakátech. Jen o pár hodin později hlasovalo 420 z celkových 450 poslanců pro zákaz adopcí.
