"Václav Havel byl čestným občanem Frýdku-Místku, převzal i symbolický klíč od bran města. Proto je více než pravděpodobné, že podáme návrhy, aby se po něm pojmenovaly ulice nebo konkrétní veřejná prostranství."
To loni prohlásil třeba primátor Frýdku-Místku Petr Cvik, jenž nedávno přešel na post náměstka primátora. A co říká dnes? Pojmenování nové ulice po bývalém prezidentovi a dramatikovi sice podle něj v posledním roce na radnici řešili, ale Havlovo jméno zatím neužili.
Havel a OstravaMezi prvními zachycenými návštěvami byla ta v červnu 1969, kdy u Kulturního domu NHKG v Zábřehu na léta naposledy hovořil veřejně k lidem. Za normalizace poznal "péči" ostravské věznice. Ve městě byl i za sametové revoluce a krátce po zvolení prezidentem. Později přijížděl poměrně často. |
"Tři nově vzniklé ulice byly krátké a na pojmenování po Václavu Havlovi nedůstojné," podotkl Petr Cvik, který chce na lednovém zasedání zastupitelstva znovu otevřít téma pojmenování některého z veřejných prostorů po Havlovi.
Také z orlovské radnice před rokem zněly úvahy o označení veřejného místa Havlovým jménem.
"V Orlové už máme například třídu T. G. Masaryka, a tak se může stát, že v budoucnu pojmenujeme některou z ulic po Václavu Havlovi," řekl tehdy místostarosta města Radislav Mojžíšek. A dnešní stav?
Havlovo jméno zatím žádné veřejné místo ve městě nenese. Ale představitelé Orlové zato plánují pořízení busty Václava Havla.
"Chtěli bychom ji umístit do historické budovy radnice, kde už máme i bustu Tomáše Garrique Masaryka," míní Radislav Mojžíšek a dodává, že zatím je potíž s penězi. Ideální by dle něj bylo, kdyby se městu na pořízení busty podařilo sehnat grant. "Zkusíme bustu pořídit v průběhu příštího roku," naznačuje Radislav Mojžíšek.
"Havel by 'své' ulice ani nechtěl," míní sociolog
Otázkou je, zda je vůbec vhodné po Havlovi veřejná místa pojmenovávat.
"Osobně nejsem příznivcem pomníků a symbolů připomínajících již zesnulé osobnosti. Mnohem přínosnější než pojmenovat po Václavu Havlovi ulici, která se stejně v budoucnu pro část lidí stane anonymní, by bylo opatřit jeho jménem instituci korespondující s jeho životem a dílem - třeba divadlo či knihovnu," domnívá se třeba sociolog Jiří Siostrzonek.
"Myslím, že Václav Havel by ani nechtěl, aby po něm byla veřejná místa pojmenovávána. Bral jsem ho jako osobnost, která tuto potřebu zvěčňování nemá," poznamenal Siostrzonek s tím, že opačný případ je Václav Klaus, jenž asi touží, aby po něm bylo pojmenováno prakticky vše.
Podle Jiřího Siostrzonka si někteří lidé snahou pojmenovávat po Havlovi veřejná místa možná tak trochu léčí komplex z toho, že jej málo uznávali během života. Snaží se tak splácet dluh, který vůči němu cítí.
"Nejlépe by ho ale splatili, kdyby se odkaz, jenž zanechal, tedy jistý morální postoj vůči světu a vůči lidem, snažili dodržovat. Úplně nejvíc by ho potěšilo, kdyby někdo řekl: Chovám se jako Václav Havel."
Politoložka Jiřina Pavlíková uvedla, že pojmenovávat veřejná místa po bývalém prezidentovi, jenž proslul i jako autor absurdních dramat, smysl určitě má.
"Jestliže je to rozhodnutí občanů, města nebo obce a pokud místní danou osobnost vnímají jako významnou, tak má takové místní jméno - i coby forma ocenění - svou důležitost,“ zdůraznila.
Také Ostravané si musí na první Havlovu ulici či jiné místo zatím počkat. Padl sice návrh pojmenovat po exprezidentovi náměstí ve čtvrti Nová Karolina, ale sešlo z něj. Havla tu v pomyslném souboji o název porazil biskup Bruno, jenž je považován za zakladatele města.
