Může současný incident vyústit v pozemní invazi do Gazy?
Záleží na dalším vývoji konfliktu. Pro lepší informaci bych vás musel odkázat na Vrchní velitelství izraelské armády.
Má Hamas podporu mezi obyvatelstvem Gazy, nebo svou vládu udržuje jen silou?
Hamas má v Pásmu Gazy velkou podporu nejen proto, že staví svoji image na boji proti Izraeli, ale i s ohledem na to, že se jedná o hnutí, které má poměrně výkonný sociální program a zajišťuje důležité životní potřeby řadě Palestinců v Gaze. Má však i rozsáhlý represivní aparát, který rovněž uplatňuje, kdykoliv uzná za vhodné.
Marek ČejkaVystudoval právo a politologii. Působí na Ústavu mezinárodních vztahů a přednáší o problematice Blízkého východu. Publikoval mj. knihu Izrael a Palestina a před několika týdny vyšla zatím jeho poslední kniha Lidé svatých zemí. Provozuje blog o Blízkém východě: http://blizky-vychod.blogspot.cz/ |
Hrozí podle vás, že by se do ozbrojeného střetu mohl zapojit Egypt, kde nyní vládne Muslimské bratrstvo? Nebo Egypt může naopak situaci uklidnit?
Jedna věc může být politická propaganda a druhá realita. Izrael má jednu z nejlepších armád světa, což Egypťané ví velice dobře, takže velmi pochybuji, že by egyptská vláda chtěla i v budoucnu s Izraelem opravdu reálně válčit v konvenčním konfliktu. Egypt ale určitě bude mít k Palestincům a zvláště ke Gaze jiný přístup než Mubarakova vláda a bude dávat najevo, že ne každý izraelský krok už jen mlčky přejde. Hraje také roli, že Hamas se hlásí k odkazu Muslimského bratrstva, které dnes Egyptu spoluvládne. Tady je ale zase třeba mít na paměti, že Muslimské bratrstvo i Hamas se vyvíjely v průběhu uplynulých desetiletí odlišně a v dost rozdílných politických podmínkách. Některé vazby a vzájemné sympatie však mezi nimi přetrvaly.
Existuje vysvětlení, proč konflikt vyeskaloval právě teď?
Zcela jednoznačné vysvětlení ani konkrétní incident nejsou nikde zmiňovány. Je však téměř jisté, že jak premiéru Netanjahuovi, tak Hamasu přinese současná eskalace politické body.
A jaký efekt tedy může střet mít na izraelské volby?
Jak už jsem naznačil, zhoršení bezpečnostní situace nahrává v Izraeli spíš méně kompromisním a tvrdším politikům. Vzpomeňme si na nástup Ariela Šarona do premiérského křesla, který velmi dobře ke svému vítězství využil vypuknutí druhé intifády v roce 2000. Tito politici jsou schopní svým voličům totiž předvést, že "vědí, co dělat s teroristy". Bohužel často je tato jejich vědomost omezena jen na krátké období, nikoliv na dlouhodobou perspektivu.
Projeví se na morálce obyvatel Izraele, že - byť zatím jen symbolicky - byl po více než 20 letech cílem Tel Aviv?
Když si vzpomenu, že si Izraelci dokázali poradit i v době sebevražedných atentátů, což jsem měl možnost zažít z vlastní zkušenosti, nemyslím si, že by je rakety Hamasu zase až tak rozhodily. Jistě, psychologicky to není příjemné, ale nemyslím si, že by kvůli tomu nějak měnili své životní návyky. Izraelci jsou v těchto věcech mnohem dál než my Evropané. To, co by se u nás jevilo jako událost roku, je v Izraeli často považováno jen za naprosto rutinní záležitost.
Může mít konflikt vliv na pozici šéfa palestinské samosprávy na Západním břehu Mahmúda Abbáse?
Pokud současná eskalace napětí posílí radikály nejen v Gaze, ale i na Západním břehu, tak to Abbásovi zkomplikuje situaci. To ale platí i pro zhoršení života u ostatních Palestinců, kteří si přejí klid a normálnější život a nechtějí řešit stále takové věci, jako jsou Hamas či Fatah. Takových Palestinců je stále hodně.
Můžete srovnat současnou situaci se čtyři roky starou Operací Lité olovo?
To bude možné srovnávat až ve chvíli, pokud bude zahájena případná izraelská pozemní operace. Zatím bych tyto dvě akce nesrovnával.
Má nynější vyhrocená situace nějakou souvislost s vojenským stavem Sýrie?
Tady bych nějaké zásadnější souvislosti příliš nehledal. Konflikt Izrael-Hamas byl vždy poněkud izolován od ostatních konfliktů na Blízkém východě, dokonce i od konfliktů, které se odehrávaly mezi Izraelem a Palestinci na Západním břehu.
