"Moje země je více než kdy jindy připravena plnit své povinnosti vyplývající ze členství," řekl Saakašvili v Praze přes Parlamentním shromážděním NATO. V očekávaném projevu plném velkých gest, ale i vtipů a úsměvů slíbil, že Gruzie bude pokračovat na cestě k přijetí mezi spojence, ale potřebuje od Západu ještě pomoc s reformami.
Saakašvili versus IvanišviliMichail Saakašvili je gruzínským prezidentem už druhé volební období. Mandát mu skončí příští rok. Do křesla vynesla v březnu 2004 někdejšího opozičního předáka Michaila Saakašviliho takzvaná Růžová revoluce. Po volbách na podzim 2003 opozice na protest proti údajné manipulaci s volebními výsledky obsadila parlament a tehdejší prezident Ševarnadze rezignoval. Poslední parlamentní volby v Gruzii v říjnu vyhrála opoziční koalice Gruzínský sen v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Prozápadní Saakašvili, který neskrývá své nepřátelství k Rusku, uznal volební porážku a oznámil, že jeho strana odchází do opozice. Ivanišvili, který své jmění vydělal v Rusku v éře tamější divoké privatizace a je považován za "příznivce Kremlu", ihned označil reformy dosavadního prezidenta za žert a zdůraznil, že jeho ideologie "byla celá založena na lžích". Původní revoluční nadšení v Gruzii vytřídala kritika Saakašviliho nenaplněných slibů o zlepšení ekonomiky a jeho autoritářského stylu vládnutí. Pověst také velmi poškodilo několik skandálů, například zveřejněný videozáznamem, na kterém dozorci ve věznici surově bijí a znásilňují trestance. |
Členství v NATO podle jeho slov bude pro Gruzii "demokratickým milníkem". Od tří stovek poslanců a senátorů z členských a partnerských zemí Aliance za to sklidil bouřlivý potlesk.
Navenek by se zdálo být vše v pořádku a "podle plánu", kdyby v tu samou chvíli pro změnu v Bruselu čerstvý gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili na své cestě Evropou nepoukázal na to, že v zemi "růžové revoluce" to po nedávných říjnových volbách už zdaleka tak růžové není.
Miliardář Ivanišvili, jehož koalice Gruzínský sen v nedávných volbách porazila Saakašviliho Sjednocenou národní stranu, přijel v pondělí do Bruselu. Je to jeho první zahraniční cesta po jeho jmenování předsedou vlády. Saakašvili zase navštívil Prahu, odkud se přesunul také do Bruselu. Cesty obou gruzínských představitelů se ale zdají být velmi nekoordinované, o čemž svědčí slovní přestřelka, kterou odstartoval právě Saakašvili.
Ten vyslovil politování nad tím, že Gruzie si po jmenování nové Ivanišviliho vlády vysloužila kritiku NATO a evropských institucí. Ivanišvili zase na dálku obvinil prezidenta ze lží s tím, že s takovým chováním hlavy státu "skoncuje". Důvodem napětí je zatčení několika představitelů bývalé gruzínské vlády po říjnových volbách.
Sledujeme vás!
Gruzínské úřady minulou středu zatkly exministra obrany Baču Achalaju, náčelníka generálního štábu Georgiho Kalandadzeho a vysokého armádního velitele Zuraba Šamatavu a obvinily je z překročení služebních pravomocí. Kalandadze a Šamatava byli po dvou dnech propuštěni na kauci, Achalaja ve vazbě zůstal.
"Zatčení vysokých vojenských činitelů včetně náčelníka generálního štábu je důvodem k zamyšlení," prohlásil k tomu Saakašvili s tím, že NATO kvůli tomu už dlouho nekritizovalo žádnou zemi, tak jako Gruzii. Premiér Ivanišvili na to reagoval pobouřeně: "Prezident jezdí po světě a šíří lži. Svými výroky vytváří v USA a Evropě falešné představy".
Faktem nicméně zůstává, že představitelé NATO i EU jsou zatčením tří gruzínských vojenských velitelů znepokojeni. Šéf Evropské komise José Manuel Barroso se obává, aby "nebyla zneužita justice k zúčtování s politickými oponenty".
Podobně generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyzval gruzínskou justici, aby proces ochránila od politických vlivů. "Jsem velmi znepokojen vývojem po volbách, v neposlední řadě i z nedávných zatčení politických oponentů," řekl Rasmussen s tím, že Aliance bude vývoj v Gruzii "velmi, velmi pozorně sledovat".
Gruzie usiluje o vstup do Severoatlantické aliance několik let. Spolu s Makedonií, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou dostala země příslib, že se jednou členským státem stane. Dělá prý velké pokroky, ale své úsilí však musí ještě znásobit, shodli se spojenci letos na summitu v Chicagu. Česká republika dlouhodobě patří k zastáncům jejího přijetí.
"V současnosti máme čtyři aspirantské země. Všechny tyto země mají naši podporu ve svém euroatlantickém směřování. Jsme si jisti, že jejich přibližováním a potenciálním členstvím v NATO se rozšíří prostor stability a prosperity nejen v našem blízkém sousedství, na Balkáně, ale i ve strategicky důležitém prostoru na Kavkaze," řekl premiér Petr Nečas.
