První anketu mezi čtenáři uspořádal portál iDNES.cz na přelomu loňského prosince a letošního ledna. Tehdy získali nejvíce hlasů Jan Fischer a Tomio Okamura, ve druhém kole pak čtenáři těsně podpořili expremiéra Fischera (více o první prezidentské anketě čtěte zde).
Od té doby se však řada věcí změnila. Ze 12 jmen, o nichž tehdy šlo jen spekulovat, splnilo podmínky kandidatury šest - Jana Bobošíková, Jan Fischer, Tomio Okamura, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka a Miloš Zeman.
Čtenáři vybírali prezidentaPrvní kolo hlasování na iDNES.cz běželo do středečních 14:00. |
Naopak přibylo pět adeptů, kteří v době první ankety kandidovat nemínili nebo o tom nehovořili: Jiří Dienstbier, Vladimír Dlouhý, Táňa Fischerová, Vladimír Franz a Zuzana Roithová.
V anketě portálu iDNES.cz nezobrazujeme průběžné výsledky hlasování, podobně jako lidé průběžné výsledky nezjistí ani ve skutečných volbách. Prokazatelně podvodné hlasy může redakce dodatečně mazat.
Trumfy kandidátů: zkušenosti, kontakty, nestrannost...
Jednotliví kandidáti pro MF DNES vypsali, proč by voliči měli v lednu dát hlas právě jim a ne jejich soupeřům. Podívejme se na to, čím se chlubí, v abecedním pořadí.
Jana Bobošíková apeluje na voliče s tím, že je ohrožena sama existence České republiky, její svoboda a demokracie. Varuje například, že chystaná bankovní unie ohrozí úspory lidí a vklady firem v českých bankách, z nichž by mohly "vysát" aktiva jejich nemocné matky v zahraničí. Ve svém programu obecně akcentuje boj proti Evropské unii, rozhodně odmítá přijetí eura.
Jiří Dienstbier se dlouhodobě profiluje jako bojovník s korupcí a klientelismem. Slibuje, že bude podrobně číst výroční zprávy BIS, informující mimo jiné o prorůstání organizovaného zločinu do státních struktur, a vymezuje se tím proti Václavu Klausovi. Tvrdí, že nehodlá vládě házet klacky pod nohy. Například důchodovou reformu by však vetoval. Stejně jako to učinil Václav Klaus.
Vladimír Dlouhý nabízí své zkušenosti ekonoma. "Jsem respektovaný doma i ve světě, mám dobré kontakty, znalost zahraniční politiky a mluvím pěti jazyky," přemlouvá voliče. Za přednost tento bývalý člen KSČ pokládá patnáct let oddechu od české politiky. "Nejsem zatížen žádnými závazky, nevracím se kvůli penězům," říká.
Jan Fischer říká, že není spojen s politicko-byznysovými strukturami, nabízí zkušenosti s řízením vlády, Evropské rady či působení v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Ve funkci by na rozdíl od Václava Klause svá stanoviska více koordinoval s vládou. Jednou z jeho priorit je boj s extremismem. Slibuje, že si sníží prezidentský plat o 20 % a vyzve k tomu i další ústavní činitele.
Táňa Fischerová nezastírá, že je idealistka. "Prezidentem by měl být člověk, který zosobňuje nějaké hodnoty, je veřejnosti známý a jeho minulost je jasně čitelná," říká. Prezident podle ní musí rozumět své době a jejímu směřování, ale zároveň se dívat i za horizont svého mandátu. "Měl by být odvážný a mít sílu pojmenovávat věci a jevy, které demokracii poškozují, i když to není populární."
Vladimír Franz nasbíral 88 tisíc podpisů pod kandidaturu bez sponzorů, billboardů či placených brigádníků. Opírá se o "probuzenou občanskou společnost". Stojí za ním především mladí lidé, podle Franze generace nezatížená minulostí a předsudky, která není lhostejná. Absenci politických zkušeností pokládá za přednost: "Nejsem zatížen vazbami na jakékoliv zájmové skupiny."
Tomio Okamura tvrdí, že jako jediný přichází s konkrétními změnami. Na odiv dává svou publikační činorodost: "Jako jediný jsem své vize, návrhy, řešení představil ve dvou knihách, ve stovkách komentářů, analýz, blogů, na veřejných vystoupeních a přednáškách." Žádá osobní, hmotnou i trestní odpovědnost veřejných činitelů, posílení přímé demokracie a odvolatelnosti politiků.
Zuzana Roithová tvrdí, že jako lékařka, manažerka, ministryně, senátorka a europoslankyně má pro výkon funkce prezidentky znalosti i zkušenosti. Chce využívat možností daných prezidentovi k potírání vlivu kmotrů a korupce. O EU, která se stává velkým tématem kampaně, tvrdí, že jejím pravidlům rozumí a nebojí se jich. Nedemokratickým zemím na obchodní smlouvy jen tak nekývne.
Karel Schwarzenberg je přesvědčen, že má pro funkci prezidenta "nejlepší možnou průpravu". Tvrdí, že jednou z nejdůležitějších vlastností politika je schopnost říci někdy rozhodné "ne" a při tom setrvat. Evropě ovšem říká ano a tvrdí, že by Češi v EU měli větší vliv, kdyby nebyli "zlobiví". České dějiny podle něj dokazují, že se v kritických okamžicích národ dívá na prezidenta a spoléhá na něj.
Přemysl Sobotka akcentuje, že nikdy - na rozdíl od soupeřů Fischera, Zemana a Dlouhého - nebyl v KSČ. Proti některým soupeřům se vymezuje zdůrazňováním svých zkušeností. Evropě říká ano s výhradami. "Naše místo je v EU. Prosazujme v ní návrat ke čtyřem základním svobodám, které její úspěch vytvořily," tvrdí liberecký senátor za ODS.
Miloš Zeman láká voliče nikoliv na sliby a fráze, ale prostě na svůj "zajímavý životní příběh". Připomíná, že mu poprvé zakázali komunisté studovat, když napsal pochvalný referát o T. G. Masarykovi. Mezi výčtem svých úspěchů nezapomíná zmínit vytažení ČSSD ze sedmiprocentních preferencí na 32 % ve volbách v roce 1998. Pak byl čtyři roky premiérem.
