Důvodem jsou peníze, financovat poloprázdné školy je totiž velká zátěž. Momentálně je kapacita základek ve městě 2 845 žáků. ve skutečnosti tam ale chodí jen 2 200 dětí.
"Ekonomické důvody, které nás k rozhodnutí o zrušení škol v Poličné a Krhové vedly, byly jasné a já si za nimi stojím i dnes. Třeba počet šesti dětí v šesté třídě pobočky v Krhové byl neobhajitelný," tvrdí starosta Jiří Částečka.
Čelil tehdy nařčení z toho, že likviduje okrajové části a veškerý život chce stáhnout do centra města. Základní škola Masarykova, která je nyní adeptem na zrušení sice v centru je, jenomže je poloprázdná.
Zastupitelé se nedohodli, o osudu školy rozhodnou zápisy
Její kapacita skoro 600 žáků je využívána jenom z jedné třetiny, značnou část z nich tvoří děti z romské komunity. Do budovy se přitom v posledních letech investovaly velké peníze, ředitel Otto Medek mluví o 30 milionech korun.
"Ty by jejím zavřením přišly vniveč. Romskou komunitu budeme integrovat i nadále, otázkou však je, jak dlouho to vydržíme. Počet žáků se snižuje i proto, že nechtějí chodit do školy s Romy," krčí rameny Medek.
Radnice nyní připravila útlumový plán. Podle něj by se ve škole od příštího školního roku neotevíraly první třídy a o dva roky později by "Masaryčka" skončila úplně. Druhou variantou bylo sloučení škol v Masarykově a Žerotínově ulici s tím, že využita bude budova v ulici Masarykova.
Na zastupitelstvu však návrh neprošel, ačkoliv proti němu hlasovalo jen sedm zastupitelů, potřebnou nadpoloviční většinu doporučení nezískal. Osm zastupitelů se totiž zdrželo hlasování. Škola teď žije v nejistotě, další jednání o jejím osudu je odsunuto na neurčito.
Prázdná část školy se může změnit na knihovnu
"Jsem ráda, že to tak dopadlo, i když Masaryčka má rok od roku stále méně dětí," podotkla opoziční zastupitelka Irena Brouwerová. Výsledek překvapil i radního a ředitele gymnázia Jana Trčku. Podle něj zastupitelé rozhodně nepodlehli nátlaku veřejnosti.
"Některá dřívější jednání byla daleko vypjatější," dodal Trčka. V jednom se však obě strany shodnou: současná situace je patová. Brouwerová tvrdí, že školy mohou i v budoucnu fungovat v současném počtu.
Jejich ředitelé jsou totiž odpovědní za využití případných prázdných prostor. Jako příklad uvádí střediskovou knihovnu v ulici Boženy Němcové.
"Za nájem platí město sto tisíc korun ročně. O to, aby se přesunula právě do nedaleké školy v Masarykově ulici, se snažíme už čtyři roky," uvedla.
Podle Trčky se město musí chovat ekonomicky a počet pěti škol se z tohoto důvodu dříve nebo později sníží. "Brzy budou zápisy dětí do prvních tříd. Možná už po nich se bude o počtu škol ve městě jednat znovu," naznačil Trčka.
