"Mám z toho opravdu hroznou radost. Závod se mi běžel dobře a ani nahoře jsem hned nepadnul, ale říkal jsem si, že bych mohl ještě kousíček výš," popsal po svém triumfu šťastný vítěz. "Díky tomu zlatu mám už úplně jiný pohled na svět."
Zlatou medaili by Semerádt nezískal bez usilovného tréninku. Každou směnu například běhal v hasičské věži třicetkrát za sebou nahoru a dolů. V rámci přípravy také vybíhal ještědské skokanské můstky, posiloval a jezdil na kole.
Krom toho byl Semerádt v Sydney oporou českého týmu ve štafetách i družstvech. Nakonec hasiči vybojovali bronzovou medaili ze štafet a bronz za celkové umístění České republiky.
Jak se vlastně úspěšný hasič k běhání do výšek dostal? "Já jsem se vždycky rád pohyboval po kopcích, běhal jsem na nejvyšší vrch Jizerských hor, na Smrk. Pak jsme běhali se psem, prostě pořád tam byl nějaký pohyb. Když jsem nastoupil k hasičům, začal jsem se účastnit závodů typu Nejtvrdší hasič přežije, které končily jako silový víceboj s výběhem do výškové budovy. A tehdy jsem začal trénovat běh po schodech. Začalo mě to bavit," vzpomíná.
Jak vyběhnout nahoru? Nasadit tempo a držet ho
K tomu, aby dokázal vyběhnout do výškové budovy, je potřeba jedno: mít stejné tempo od začátku do konce. "Člověk se ho musí snažit vydržet. Beru to po dvou schodech, je to místo běhu spíš taková rychlejší chůze. Kolem toho třicátého, čtyřicátého patra už to závisí jen na mozku," popisuje.
Výkon je o to těžší, že jej Semerádt absolvoval s plnou výstrojí a výzbrojí. "Zásahový oděv tvoří kabát, kalhoty, přilba, zásahová obuv a dýchací přístroj na zádech. Celé to dohromady váží zhruba patnáct kilo," řekl Semerádt.
