Višváder v jedné exekuční věci nerespektoval přerušení řízení a chtěl dražit nemovitost, přestože jím vydaný exekuční příkaz byl v katastru nemovitostí zapsaný až jako třetí v pořadí. Další jeho chybou bylo to, že zavčas nezaplatil svůj více než desetimilionový dluh, a sám proto čelil hrozbě exekuce.
"Oba tyto skutky označil kárný soud za závažné porušení povinností, ve druhém případě shledal i závažné narušení vážnosti exekutorského stavu," řekla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
Pokuta 1,5 milionu je v horní polovině zákonné sazby. Maximum podle zákona představuje stonásobek všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění. Dosavadní rekord v pokutách pro exekutory byla částka 350 tisíc korun (kdo ji dostal, čtěte zde).
Případ Višváder |
Ačkoliv je Višváder v současné době ve vězení, má pouze pozastavený výkon činnosti. Kárný senát podle Dostálové totiž při úvaze o výši pokuty a trestu nebral v úvahu to, že exekutor je za mřížemi a další trest mu hrozí. Kárná žaloba totiž tuto skutečnost nezmiňovala a hnala exekutora k odpovědnosti právě jen za uvedené prohřešky.
Višváder dostal ještě před nástupem do funkce podmíněný trest za podvod. V podmínce se však neosvědčil, proto si musí trest odpykat.
Policie navíc exekutora podezřívá z toho, že zpronevěřil více než 80 milionů korun, které stavební firma Geosan Group složila na jeho účet, a uprchl do ciziny (o jeho zmizení čtěte více zde). V březnu rumunská policie zadržela Višvádera při pokusu o přechod hranice s Ukrajinou.
Nejvyšší správní soud převzal kárná řízení s exekutory v roce 2009. Do té doby jejich prohřešky řešila Exekutorská komora. Kárný senát NSS v prvních letech své činnosti ukládal exekutorům spíše pokuty v řádu desetitisíců korun, postupně se ale horní hranice zvyšuje.
