Ústavní soud odmítl další stížnost Davida Ratha
Důvodem ústavní stížnosti bylo skutečnost, že Poslanecká sněmovna při jednání o přípustnosti trestního stíhání Davida Ratha neumožnila vystoupit jeho obhájci (advokátu). Politik v tom spatřoval porušení svého ústavního práva na tzv. právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, které je uvedeno v čl. 37 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se však s takovouto argumentací neztotožnil.
Čl.37 Listiny základních práv a svobod (1) Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. |
Rozhodování o vydání není trestním ani jiným řízením
Rozhodování Poslanecké sněmovny o přípustnosti stíhání poslance podle čl. 27 odst. 5 Ústavy není podle Ústavního soudu rozhodováním o vině a trestu ve smyslu čl. 90 věty druhé Ústavy a čl. 40 odst. 1 Listiny, neboť tato pravomoc je svěřena výlučně soudům (moci soudní) a veřejná žaloba je svěřena státnímu zastupitelství (čl. 80 Ústavy, moc výkonná). Zároveň rozhodování o přípustnosti trestního stíhání poslance není podle Ústavního soudu rozhodováním v disciplinárním řízení dle § 13 až § 18 zákona č. 90/1995 Sb., v jehož ustanovení § 14 odst. 3 je připuštěno zastoupení poslance advokátem.
Čl.90 Ústavy České republiky Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. |
Ústavní soud v řízení považoval za základní otázku celého případu to, co politik shrnul do jedné věty, když uvedl, že "poslanec v řízení o přípustnosti jeho (trestního) stíhání nevykonává svůj mandát, ale vystupuje jako osoba dotčená takovým řízením." Podle rozhodnutí Ústavního soudu ale rozhodování Poslanecké sněmovny není trestním ani jiným řízením vedeným Poslaneckou sněmovnou proti poslanci a samotný fakt vydání k trestnímu stíhání výsledek trestního řízení nijak nepředjímá. V daném řízení se naopak jedná ze strany dotčeného poslance nebo senátora o výkon mandátu, který je vykonáván osobně dle čl. 26 Ústavy. Právo na právní pomoc mu tak nepřísluší.
Čl.26 ústavy České republiky Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. |
Ústavní soud v rozhodnutí doslova uvedl: "Rozhodování Poslanecké sněmovny o přípustnosti stíhání poslance má charakter rozhodování o odebrání procesní imunity, tedy odebrání ústavně přípustné výjimky ze zákona, na základě čehož je dosaženo rovnosti před zákonem, kdy poslanec teprve v průběhu trestního stíhání uplatňuje veškerá zákonem a ústavním pořádkem přiznaná procesní práva, včetně práva na obhajobu (čl. 40 odst. 3 Listiny)."
Ústavní soud tak dospěl k závěru, že ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným, pročež ji odmítl. Celý text rozhodnutí Ústavního soudu naleznete zde.
