"Díky své profesi jsem měl v devadesátých letech možnost vyslechnout několik příběhů z období druhé světové války," přiblížil Skačáni.
Základní místo děje – vesnice na okraji jihlavského jazykového ostrova – je podle něho imaginární obec bez konkrétní lokalizace a označení.
"Případ Budínka mě neinspiroval vůbec. Mé příběhy nemají nic společného s konkrétními kauzami, které dnes začínají vyplouvat na povrch," uvedl psychiatr.
Nabídne nezaujatý pohled
Námět už měl připravený několik let. A je jen shodou okolností, že kniha vychází právě nyní. "Spíše jsem čekal na smrt těch protagonistů. Nepovažoval jsem za vhodné a humánní to napsat dřív, mohli by to brát nějak osobně a špatně," vysvětlil autor s tím, že žádná z jeho knižních postav však není zcela skutečná.
"Snažil jsem se to psát objektivně v rámci svých znalostí. Mám výhodu v tom, že zde žiji jenom sedmnáct let a nejsem ovlivněn ani jednou stranou z hlediska česko-německých vztahů," dodal Miroslav Skačáni. Snaží se především nabídnout čtenářům příběh lásky, nenávisti a msty, s psychologickým pozadím.
Poslední oběť války je Skačániho šestou knížkou. Jeho román Vraždy ze závisti, jenž se zabýval tématem nemocničních vražd, byl předlohou k filmu Hodinu nevíš.
