Podle zprávy ústřední volební komise budou v dolní komoře parlamentu představitelé pěti politických stran, mezi nimi komunistické, agrární a republikánské strany práce a spravedlnosti.
Zvoleno bylo 109 ze 110 kandidátů. V jednom obvodě nezískal kandidát potřebných 50 procent hlasů a neměl alternativu. "Kandidáti politických stran zřejmě nemají takovou autoritu, jak si o sobě myslí," uvedl tajemník ústřední volební komise Nikolaj Lozovik o dolní parlamentní komoře, kde je drtivá většina prorežimních poslanců formálně nezávislá. V parlamentu nezasedá od roku 2004 žádný člen opozice.
Voleb se podle volební komise zúčastnilo 74,2 procenta voličů. Opozice ale považuje toto číslo za velmi nadhodnocené. "Volební komise nehorázně lže," řekl šéf běloruské křesťanské demokracie Vital Rymaševski, který loni proti Lukašenkovi neúspěšně kandidoval. Podle jeho strany se voleb zúčastnilo jen 38 procent voličů. "Téměř ve všech velkých městech jsme registrovali bojkot voleb. V mnoha okrscích byla účast výrazně nižší než požadovaných 50 procent," dodal.
Zahraniční agentury uvádí, že centrální volební komise údaj o celkové volební účasti oznámila ještě před skončením voleb. Volby se konaly bez účasti hlavních opozičních stran - Sjednocené občanské strany a Běloruské lidové fronty, které tak protestovaly proti věznění politických oponentů, proti omezování svobody slova. Žádají také novelu volebního zákona a zákona o politických stranách.
Ve volbách zůstali kandidáti opozičního hnutí "Mluv pravdu!", kteří soudí, že jejich snažení má smysl i v podmínkách tuhé státní kontroly. V parlamentu ale nebudou.
Lukašenko: Toto nejsou volby pro Západ
Parlament v Bělorusku má podřízenou roli, o všech významných otázkách včetně jmenování vlády rozhoduje prezident Alexandr Lukašenko. Žádné z voleb za jeho osmnáctileté éry panování nebyly západními státy ani evropskými institucemi označeny za svobodné a demokratické.
Ani nynější volby neshledali mezinárodní pozorovatelé jako svobodné a nestranné. "Svobodné volby znamenají, že se lidé mohou svobodně vyjadřovat, shromažďovat se a usilovat o získání mandátu, ale nic takového jsme tady během volební kampaně neviděli," uvedl koordinátor mise Matteo Mecacci v předběžné zprávě OBSE, která vyslala do Běloruska 330 pozorovatelů.
"U volebních institucí jsme postrádali nestrannost a máme výhrady i ke sčítání hlasů. Proces podávání stížností a odvolání nezaručoval efektivní prostředek ochrany," dodal Mecacci.
Podle něj mnoho prominentních politiků, kteří mohli sehrát významnou roli ve volbách, zůstává ve vězení nebo nebylo připuštěno k volbám kvůli svému "záznamu v trestním rejstříku". Konečnou zprávu vydá OBSE během dvou měsíců.
Ústřední volební komise už předem případné kritiky mezinárodních pozorovatelů odmítla. "Pozorovatelé chápou svou roli ne jako pomoc nám, ale jako prostředek k vytváření konfliktních situací v zemi, aby potom mohli odmítnout uznat volby jako legitimní," řekla šéfka komise na tiskové konferenci. "Toto jsou volby pro Bělorusko, ne pro Západ," prohásil během voleb Lukašenko.
Západní Evropa a USA uvalily na Bělorusko sankce za represe, jimiž se Lukašenko od prezidentských voleb z roku 2010 pokouší udusit opozici.
Několik jeho protikandidátů je ve vězení, kde se loni ocitl i jeden z hlavních běloruských disidentů Ales Bjaljackij.
