"Pokud nebude toto rozhodnutí změněno, potom dojde podle již schváleného zákona od příštího roku k dalšímu výraznému nárůstu cen základních životních potřeb, především potravin, léků, zdravotnických prostředků, vody, tepla," upozornil Zavadil.
Bojovníci proti vyšší DPH tedy podle něj ve skutečnosti svádějí boj o to, aby dopad na občany byl ještě vyšší. "A odnesou to daňoví soumaři," prohlásil předseda odborové centrály.
Odbory se po půl roce rozhodly vrátit k jednacímu stolu s vládou (o jejich odchodu z tripartity najdete více zde), aby jí řekly své zásadní výhrady k návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda ho má schválit příští středu, tak aby ho mohla do konce září poslat do Sněmovny.
Za znepokojivé považují odbory to, že vláda v návrhu rozpočtu počítá s finančním efektem zákonů, které ještě nebyly schváleny parlamentem a podepsány prezidentem. To je právě vládní balíček, bez jehož přijetí by vládě chybělo 25 miliard korun a nemohla by dodržet navrhovaný stomiliardový schodek.
Premiér a předseda ODS Petr Nečas už ale jasně řekl, že když vláda balíček neprosadí, končí. Jeho schvalování spojil s důvěrou vládě (více o projednávání balíčku v parlamentu najdete zde). Při prvním schvalování totiž balíček ve Sněmovně smetla levicová opozice a spolu s ním 6 poslanců ODS v čele s bývalým šéfem poslanců občanských demokratů Petrem Tluchořem.
Vláda podle odborové centrály lidem vzkazuje, že mají v příštím roce zapomenout na růst platů a mezd. To je podle nich jedno ze zásadních sdělení, které vyplývá z vládního návrhu rozpočtu.
"Jedná se o nejméně stabilní návrh státního rozpočtu za poslední léta," řekl expert odborové centrály Martin Fassman. Finanční rizika navrženého rozpočtu jsou podle propočtu odborů 45 až 60 miliard korun. Odboráři jsou přesvědčeni, že vládní odhad nominálního růstu hrubého domácího produktu o 2,1 procenta a reálného o procento, je nadhodnocený. Jen to příjmy rozpočtu podle odborů sníží o 20 až 25 miliard korun.
Další výpadek příjmů oproti předpokladům vlády by znamenal výběr daně z přidané hodnoty, tvrdí odbory. Vybere se podle odborů méně, než si vláda myslí, protože je oslabená koupěschopnost obyvatelstva. Třetím významným rizikem je podle odborů důchodová reforma, protože ani vláda nemá podle Zavadila jasno v tom, kolik lidí vlastně část peněz odváděných na sociální pojištění přenese do soukromých penzijních fondů a o kolik méně peněz dorazí do státního rozpočtu.
