"Porod v domácnosti je v současné době v našich podmínkách hazardem a poskytovatelé péče i laické kruhy by měli ženy od tohoto rozhodnutí zrazovat," zní jeden z Roztočilových závěrů. Ty sepsal jako předseda pracovní skupiny, jež se při ministerstvu zdravotnictví zabývá stavem českého porodnictví.
"Pokud se těhotná přece rozhodne rodit v domácím prostředí, jedinou státem zajištěnou pomoc může očekávat od rychlé zdravotnické pomoci," doplňuje Roztočil, povoláním porodník.
Ze závěrů pondělního jednání rovněž vyplývá, že pokud chce porodní asistentka poskytovat samostatně péči, musí mít vysokoškolské vzdělání, pět let praxe, uzavřenou smlouvu s ambulantním gynekologem a porodnickou klinikou.
Porodní domy pak mohou v Česku začít fungovat pouze v případě, že rodičku bude možné do 15 minut převézt do porodnice, a podmínkou také bude smlouva domu s porodnickou klinikou.
S takovým postojem nesouhlasí duly (ženy nabízející za úplatu pomoc rodičkám, pozn. red.) nebo soukromé porodní asistentky. "Jsou to závěry pana Roztočila, rozeslané den před samotným jednáním," upozorňuje právnička Adéla Hořejší. V pracovní skupině hájí práva žen, které si přejí plánovaně rodit doma. "Pan Roztočil sepsal něco, o čem se nediskutuje. Porodní domy nebyly tématem jednání skupiny," vysvětluje Hořejší.
Podobné podmínky, jaké sepsal Roztočil, v Česku pro alternativu v porodech fungují už nyní. Zatím je nedokázal splnit žádný porodní dům a o licence k porodům doma postupně přišly i soukromé porodní asistentky.
Právě asistentky v rámci skupiny požadují novelu dvou zákonů a dvou vyhlášek tak, aby mohly vést samostatně domácí porody. A také aby jejich služby byly placeny z veřejného zdravotního pojištění. V minulosti rodičky asistentkám za domácí porod platily osm až deset tisíc korun. Pojišťovnu podle Roztočila stojí spontánní porod s ošetřením novorozence 15 tisíc korun.
Šimůnková: Česku hrozí prohra u soudu pro lidská práva
"Naděje v pracovní skupinu byly liché. Její činnost se ukázala jako kontraproduktivní," konstatovala Hořejší, která před soudy zastupuje porodní asistentky i ženy, které se rozhodly žalovat stát za to, že nemohou mít u domácího porodu asistentku. Hořejší také byla mezi právníky, přes které se ženy obracejí na Evropský soud pro lidská práva (více o stížnostech čtěte zde).
"Domnívám se, že České republice hrozí v budoucnu odsouzení u Evropského soudu pro lidská práva za to, že nenaplňuje právo žen na soukromý a rodinný život tím, že neumožňuje ženě svobodnou volbu místa porodu," komentovala závěry jednání vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, místopředsedkyně pracovní skupiny.
Čtvrté jednání skupiny bude na konci října. Podle Roztočila by to mohla být schůze poslední. "Byl bych rád, kdybychom se sešli už jen jednou, jinak je to pořád dokolečka jen mlácení prázdné slámy. Měli bychom se dohodnout na nějakém konsensu, sejít se zase za rok a říci si, co se podařilo a co ne," řekl iDNES.cz Roztočil.
Pracovní skupina vznikla letos z popudu ministerstva zdravotnictví. To do ní vůbec poprvé přizvalo i zastánkyně alternativ v porodnictví. Slibuje si od ní návrhy na možnou úpravu zákonů. Skupina má ovšem pouze poradní hlas a její stanoviska nejsou pro ministra zdravotnictví závazná.
