Bývalá předsedkyně berlínské židovské společnosti Lala Süsskindová na protestním shromáždění prohlásila, že debatu o obřízce vedou nekompetentní lidé. Zároveň varovala berlínskou radnici, aby ustoupila od svého záměru omezit možnosti obřízky.
Také předseda společnosti zastupující německé Turky Kenan Kolat prohlásil, že tradice obřezávání malých chlapců v Německu zůstane i do budoucna. "Nikdo obřezávání nemůže zastavit," řekl.
Spor o obřízky vypukl v červnu. Soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že tento zákrok nesmějí podstupovat malí chlapci, ale až případně dospělí muži, kteří se pro to sami rozhodnou. Soud se věcí zabýval kvůli případu čtyřletého hocha, u kterého se po zákroku objevily zdravotní komplikace (více o zákazu čtěte zde).
Verdikt, který se vztahuje jen na oblast Kolína nad Rýnem, pobouřil židy a muslimy. Mnozí se báli o osud náboženské svobody a tolerance v Německu. To je v zemi, kde se zrodil nacismus, velmi citlivé téma. Podle agentury DPA se pak poprvé v německé historii tato dvě etnika spojila a vyšla protestovat do ulic.
Podle židovských náboženských pravidel bývají chlapci obřezáni osmý den po narození. V islámu se to různí podle zvyklostí jednotlivých rodin, zemí a větví tohoto náboženství.
