Zakladatel WikiLeaks Assange byl zatčen v Británii v roce 2010 na základě mezinárodního zatykače, který na něj vydalo Švédsko kvůli údajnému sexuálnímu obtěžování a znásilnění. Assangeovo zatčení vyvolalo okamžitě vlnu nevole u celé řady známých osobností (více o Assangeovo zatčení čtěte zde).
Ty za Assange ani ne týden po jeho zatčení zaplatily kauci 200 tisíc liber (asi 6,3 milionu korun). Na vysokou sumu přispěli například režisér Ken Loach nebo dokumentarista Michael Moore. S další sumou 140 tisíc liber (asi 4,4 milionu korun) pak přispěchalo dalších devět lidí, kteří se za Assange zaručili, že neporuší podmínky složené kauce (více o složení kauce čtěte zde).
Britské soudy letos v květnu definitivně rozhodly, že zakladatel WikiLeaks bude vydán do Švédska, kde stane před soudem. Assange se však poté ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně (více o skrývání na ekvádorské ambasádě čtěte zde).
Právě tímto krokem podle rozhodnutí soudu porušil podmínky kauce, a celá částka tak byla zabavena. Soud se pak jako páku na jednačtyřicetiletého Australana rozhodl použít zbývajících 140 tisíc liber. Jeho stoupencům a ručitelům totiž vzkázal, že pokud se Assange do 3. října nevzdá policii, přijdou i o zbytek svých peněz.
Assange se vydání do Švédska brání už několik měsíců. Podle jeho slov mu u tamních soudů hrozí velká pravděpodobnost vydání do Spojených států. Tam by za provozování svého serveru WikiLeaks, kde zveřejňoval desítky tisíc tajných dokumentů americké vlády zaměřených na války v Iráku a Afghánistánu, mohl dostat i trest smrti.
30. června 2017 |
