"Jsem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí přesvědčený, že tento návrh neznamená riziko prolomení hranice 25. února 1948 a nemůže změnit právní postavení státu v nových soudních sporech o restituční nároky," píše Klausovi Nečas a vyjmenovává několik důvodů, proč se tak nemůže stát.
Podle premiéra se zákon vztahuje pouze na rozhodné období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Toto období je v zákoně zapsáno.
"Úplně shodné znění (bylo odňato bez náhrady podle zákona 142/1947 o revizi první pozemkové reformy) obsahuje dodnes platný zákon o půdě 229/91. Podle tohoto zákona se vracel majetek všem fyzickým osobám. Tedy všechna potenciální zpochybnění rozhodného období mohla - a byla - už v uplynulých dvaceti letech použita a neměla úspěch," doplňuje v dopise premiér (celé znění dopisu čtěte zde).
Podle něj je další pojistkou také to, že církve musí své nároky prokázat. Následně bude jejich nárok přezkoumávat pozemkový úřad, který má k dispozici katastrální mapy z roku 1948. Kontrolu budou provádět také Lesy ČR a Pozemkový fond.
"V neposlední řadě bych rád uvedl, že se mi dostalo písemného ujištění ze strany církví a náboženských společností (...), že ze strany církví a náboženských společností nedojde k žádným aktivitám, které by jakkoli rozhodnou hranici 25. února 1948 v zákoně uvedenou zpochybnily," doplnil premiér.
Klaus o osobní záruku premiéra požádal na konci srpna. V sobotu, kdy se potkal v Českých Budějovicích s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou, řekl, že zatím garance od Nečase nemá (více o dopise zde).
Sněmovna musí přehlasovat senátory
Garanci mu v pondělí poslaly i církve a náboženské společnosti, kterých se restituce a náhrady týkají. Dopis Klausovi a Nečasovi poslaly Česká biskupská konference (ČBK), Ekumenická rada církví (ERC) a Federace židovských obcí (FŽO).
Navržený zákon o vracení majetku církvím a finančním vyrovnání je nyní v parlamentu, Senát ho vrátil Sněmovně, která by o něm měla rozhodovat znovu na nadcházející schůzi. Jako každá jiná norma bude potřebovat i podpis hlavy státu, pokud poslanci veto senátorů přehlasují.
"Je nám známo, že tak můžete učinit jedině v případě, kdy budou vyvráceny pochybnosti o prolomení hranice 25. únor 1948. Nemůžeme v této chvíli učinit nic jiného než Vás osobně ujistit, že z naší strany tento zákon nikdy nebude takto interpretován. Důležitým signálem k tomuto jasnému a setrvalému postoji je i prohlášení Federace židovských obcí, v němž je uvedeno, že 'není považováno za nezbytné, aby se otázka arizovaného majetku (v dosavadním držení státu) řešila prostřednictvím tohoto zákona'," uvádí se v dopise Klausovi, který podepsal předseda ČBK Dominik Duka, šéf ERC Joel Ruml a předseda FŽO Jiří Daníček (celý dopis najdete zde).
ČBK v jiném prohlášení uvedla, že obava o prolomení "magického data" je "zcela nesmyslná", mimo jiné proto, že v zákoně o půdě č. 229/01 je restituována podstatná část zrušením zákona 142/1947 o revizi pozemkové reformy. Majetky židovských obcí se přitom "samozřejmě vracejí" až k roku 1938, podotkla. "Souvislosti s majetky odsunutých Němců postrádají, kromě hrubého populismu, jakoukoliv logiku," prohlásila konference.
ČSSD využívá církevní restituce v předvolebním boji
Vládní norma je předmětem bouřlivých diskusí, má své příznivce i mnoho odpůrců. Silně ho kritizují opoziční ČSSD a KSČM. Norma navrhuje, aby stát církvím vyplatil od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku zabaveného komunistickým režimem. ČSSD prohlašuje, že ODS a TOP 09 chtějí církvím darovat 134 miliard a že církevní restituce budou podle jiného metru než restituce ostatní.
ČBK míní, že zákon o církevním majetkovém vyrovnání "je zcela v dikci i principu všech dosavadních restitučních zákonů". Z hlediska objemu naturálně restituovaného majetku - 48 tisíc hektarů zemědělské půdy a 150 tisíc hektarů lesa - i z hlediska finanční náhrady se jedná pouze o zlomek dříve provedených restitucí, dodala. Postup při naturální restituci je zcela shodný s postupy uplatněnými v jiných restitučních krocích, uvedla katolická církev. Důležitá je podle ní i skutečnost, že počet "oprávněných osob" činí dle registru ministerstva kultury zhruba pět tisíc subjektů.
