Nebe nad Pobaltím začnou čeští letci se čtveřicí nadzvukových letounů Jas-39 Gripen chránit v sobotu úderem deváté hodiny ráno tamějšího času. Symbolický klíč českým stíhačům v pátek předali jejich polští kolegové, kteří dosud chránili Pobaltí s letouny MiG-29.
"Osm ostrých nad Pobaltím"Jak probíhala mise českých letců v roce 2009 |
"Vždy říkám, že jde o jakýsi výcvik v reálných misích. Naši piloti jsou skvělí a takový úkol splní. V roce 2009 jsme uspěli, jsem si jistý, že podobně tomu bude i tentokrát," řekl ministr obrany Alexandr Vondra. Dodal, že ochrana vzdušného prostoru je natolik citlivou záležitostí, že není automaticky svěřena každému, kdo by se takového úkolu chtěl zhostit.
Pobaltské země nemají vlastní stíhací letectvo a tak se členské státy NATO v jejich ochraně střídají v rámci takzvaného "aripolicingu". Český kontingent čítá 64 českých vojáků. Na litevské základně Šiauliai budou působit do konce roku, kdy je vystřídají Dánové.
Za poplachy mohou Rusové
Hlavním úkolem českých letců bude zajištění ochrany vzdušného prostoru. V nepřetržité pohotovosti se piloti střídají ve čtyřiadvacetihodinových službách. Už při prvním nasazení před třemi lety čeští stíhači startovali většinou k ruským vojenským letounům, které se nebezpečně přiblížily chráněné zóně a neodpovídaly řízení letového provozu.
"Díky ochraně Pobaltí si už ruské letouny směřující do oblasti ruské enklávy Kaliningradu nemohou dělat, co chtějí. Každý letoun by měl dodržovat určitá pravidla. Konkrétně nad Pobaltím se to ale v minulosti nedělo," konstatoval velitel kontingentu Petr Lanči.
Podle něj zřejmě nešlo o cílené provokace ze strany Ruska. Nicméně osmi ostrými starty Češi během svého prvního nasazení vyrovnali statistiku všech ostrých startů, takzvaných A-scramble, za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala. "Neřekl bych, že jde o provokace. Ale velmi dobře vědí, že jsme tady," dodal Lanči.
Unesený letoun Češi sestřelit nesmějí
Čtveřice gripenů je kromě palubního kanónu vyzbrojena střelami Sidewinder. U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro piloty platí takzvané nárazníkové pásmo. Letci musí dodržovat vzdálenost 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů.
Piloti smějí zasahovat jen proti vojenským cílům, nemají mandát k zásahu proti takzvanému "renegátovi", tedy například unesenému civilnímu letadlu.
Kdyby se v tak Pobaltí stalo něco podobného jako 11. září v Americe, mohou to ze vzduchu pouze monitorovat. Běžná asistence civilním strojům v nouzi však součástí mandátu je. Týká se případů, kdy například dopravní letoun bude mít nějakou technickou závadu nebo ztratí spojení.
Piloti využijí rychlost
Čtyřměsíční mise vyjde asi na 70 milionů korun, které jdou z rozpočtu ministerstva obrany na zahraniční operace. Pobaltské země slíbily, že si v budoucnu budou ochranu platit. Dosud hradí cizím letectvům náklady na ubytování nebo stravu.
Ani tak ale podle Vondry nejsou peníze na misi v Pobaltí vynaloženy zbytečně. "Je to o alianční solidaritě," řekl Vondra s tím, že další podobnou misi by mohli čeští letci podniknout v roce 2015.
Letci berou misi zároveň jako výbornou příležitost pro výcvik. "Využijeme to například pro velmi nízké lety nadzvukovou rychlostí nad hladinou moře, což u nás doma pochopitelně nejde," řekl jeden z pilotů Martin Pelda.
Kvůli klimatickým podmínkám v Pobaltí na sklonku roku vojáci nechali všechny čtyři letoun dodatečně opatřit například speciální antikorozní ochranou. Na litevské základně se používá jiný typ rozmrazovacích směsí na dráze, než které jsou pro gripeny schválené. "Jsou agresivnější a hrozilo by poškození. Museli jsme letouny rozebrat a každý díl nastříkat. Byla to práce asi na měsíc a půl," vysvětlil šéf pozemních specialistů Radomír Holuša.
