"Při podrobných propočtech se ukazuje, že církevní vyrovnání bude velmi pozitivní pro veřejné rozpočty a v dlouhodobém měřítku především pro státní rozpočet," uvedl Schwarz na tiskové konferenci k činnosti NERV. Zároveň ale podotkl, že přímo NERV se otázkou restitucí nezabýval.
Stát podle ekonoma sice bude mít kvůli církevním restitucím v následujících letech zvýšené výdaje, od roku 2043 ale naopak dojde k úplné odluce církví od státu, a stát tak na činnost církví či platy duchovních už nebude dávat žádné peníze.
Církevní restituceVláda chce církvím předat majetek za 75 miliard korun, dalších 59 miliard vyplatit během třiceti let a napravit tak zabrání majetku komunisty. Zároveň vláda utlumí financování církví státem. Sněmovna se po senátním vetu bude restitucemi znovu zabývat na zářijové schůzi. Teoreticky je může prosadit i prezidentovi navzdory. Otázkou však je, jestli by se po případném Klausově odmítnutí našlo potřebných 101 poslanců pro návrh. |
Pokud by politici církevní restituce neposvětili, podle grafu, který Schwarz prezentoval, by stát v roce 2061 platil téměř jednu miliardu a 600 milionů korun.
Pokud restituce projdou, státu z rozpočtu zmizí nejen pomyslná kolonka "církve", ale zároveň do něj poplynou příjmy z hospodaření s církevním majetkem.
"Církve na rozdíl od státu budou jak z pozemků, tak z nemovitostí platit daně. Musí s těmi pozemky hospodařit, to znamená, že budou platit daně z příjmu fyzických osob. Musí peníze investovat, protože se musí postarat o svůj provoz, na který budou potřebovat vytvořit podnikatelské příležitosti, a čistý výnos bude představovat 28 miliard korun," zrekapituloval propočty Schwarz.
Riziko dalších nároků může sesypat veřejné finance
Opoziční Věci veřejné, které vládní návrh zákona na majetkové vyrovnání nepodpoří, ale už dříve varovaly, že restituce budou pro stát nevýhodné. Mimo jiné i proto, že církve budou v souvislosti s restitucemi osvobozeny od daně z příjmu a daně z převodu nemovitosti. Konkrétní čísla strana nedoložila.
Restitucím chce zabránit také sociální demokracie. "Nejvíce restituce mohou ublížit ekonomice tou věcí, kterou ve středu shrnul pan prezident. Mohou vytvořit precedent pro další restituce a to bychom se pak nedopočítali, protože pak by o majetky mohli žádat všichni, kdo o ně přišli po roce 1945. A to by se zhroutily veřejné finance," řekl iDNES.cz stínový ministr financí ČSSD, ekonom Jan Mládek.
Václav Klaus ve středu řekl, že zákon nepodepíše bez garance neprolomení hranice února 1948. Tehdy se završil komunistický puč v Československu, po němž stát začal hromadně konfiskovat lidem majetek (více o Klausově postoji čtěte zde).
Mládek také upozorňuje na to, že částka nemajetkového vyrovnání má být podle zákona navyšována o inflaci. A její míra může být v budoucnu daleko vyšší, než jakou nyní vláda předpokládá.
Podle Schwarze je v silách státu, aby církevní restituce utáhl. Zejména proto, že majetek a nemajetkové vyrovnání se bude vracet v letech, kdy má ekonomika růst.
"Víme, že pokud bude zákon schválen a církevní majetek se bude vracet, dojde k tomu v roce 2014 a později. V tomto roce jak ministerstvo financí, tak Česká národní banka a zahraniční instituce uvažují o oživení ekonomiky," uvedl Schwarz. "Církevní narovnání spojené s vracením majetku bude velmi významný prorůstový faktor pro českou ekonomiku," je přesvědčen Schwarz.
