V návrhu zákona se píše, že ministerstva, kraje, města a obce musí zveřejnit pravidla pro výběr lidí do funkcí ředitelů jimi vlastněných nebo spoluvlastněných firem nejpozději do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti normy. Stejná podmínka se týká také výběru členů představenstev, dozorčích rad, jednatelů společností s majetkovou účastí státu a jejich dceřiných společností - mezi státní nebo polostátní firmy patří třeba ČEZ, Lesy ČR nebo Česká pošta.
Na portálu veřejné správy musí úřady vyvěsit také zásady odměňování výše jmenovaných zaměstnanců a seznam všech firem, které stát, kraje, města a obce vlastní zcela nebo z velké části. Posledním úkolem, který z návrhu zákona vyplývá, je zveřejnění změn v pravidlech do tří dnů od jejich přijetí.
Jenže tím výčet povinností pro politiky a úředníky končí. Návrh zákona už neříká nic o tom, jak mají ministerstva, kraje, obce a města pravidla stanovovat, ani kdo jejich dodržování bude hlídat a co hrozí za porušení pravidel.
Pravidla bez pravidelAčkoliv návrh zákona příliš pravidel nenabízí, jeho celý název zní: "Zákon o pravidlech pro výběr odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávných celků". Zákon se tak mimo jiné vztahuje na ministerstva, která mají v gesci chod Lesů ČR, Budějovického Budvaru, České pošty nebo ČEZu, kde má stát nadpoloviční podíl. |
"Máte pravdu, v tuto chvíli tam žádná sankce není. Tou sankcí je samozřejmě kontrola a tlak veřejnosti, protože podmínky výběru odborníků a jejich odměňování musí být zveřejněny," hájí podobu návrhu zákona Zdeněk Zajíček, náměstek ministra financí, který má přípravu nového zákona na starosti.
"Myslím, že ten zákon se dá velice snadno obejít. Zásady v něm jsou velice vágní a nemusí znamenat žádné zlepšení stavu," řekl iDNES.cz právník Petr Leyer. "Veřejně kontrolovatelný proces výběru vhodných uchazečů může být třeba i losování a i to může být zmanipulovatelné," doplnil Leyer v narážce na nechvalně známé losování v rámci veřejných zakázek (více o rizicích losování čtěte zde).
Placená funkce za odměnu nebo ze známosti
Jak si přilepšitO tom, že funkce v městské firmě může být velký přivýdělek, veřejnost přesvědčili například pražští politici. Ti si k platům radních či zastupitelů přilepšovali i milionovými částkami (více zde). Později jim primátor Bohuslav Svoboda podobný přístup zatrhl, výjimkou je dodnes Pavel Hurda, který sedí v představenstvu Pražské plynárenské (více zde). Ale placená místa se nerozdělují jen v Praze. Příklady z Plzně čtěte zde, kolik si vydělají zastupitelé v Olomouci čtěte zde. |
Leyer pracuje v poradně neziskové organizace Transparency International. Ta se snaží mapovat míru korupce v Česku. A právě ta je jedním z důvodů, proč nový zákon vznikl.
V důvodové zprávě zákona se dokonce píše, že předloňský audit v některých dozorčích radách ukázal, že někteří lidé byli do funkcí ve firmách dosazováni kvůli známostem nebo za odměnu. Zasedání v radách firem je totiž placené.
"Z výsledku auditu (...) lze usoudit, že členové zmíněných orgánů mohli být v minulosti do svých funkcí mnohdy dosazováni pouze na základě zásluh získaných v jiných oborech činností nebo dokonce na základě dobrých osobních vztahů s představiteli ministerstev nebo územních samosprávných celků," uvádí důvodová zpráva.
"Takový postup (...) může vést k přijímání nesprávných nebo nekompetentních rozhodnutí, k nehospodárnému nakládání s majetkem nebo s finančními prostředky a v krajních případech i ke vzniku škod na majetku, se kterým tyto obchodní společnosti hospodaří," varuje ministerstvo financí, od nějž návrh zákona pochází.
V současné době se státní a městské firmy řídí pravidly obchodního zákoníku. Ten říká, že členem představenstva může být člověk od 18 let, který je bezúhonný a právně způsobilý.
"Neodbornost a nekompetentnost členů orgánů ve společnostech s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku se velmi často stává předmětem kritiky ze strany odborníků, ale i široké veřejnosti a vede také mnohdy k podezření, že se může jednat o určitou formu korupce," doplňuje důvodová zpráva zákona.
Zajíček je ovšem přesvědčen, že stručnost zákona je nezbytná. "Konkrétní podmínky výběru tam být nemohou, protože struktury firem vlastněných státem a územní samosprávou jsou příliš rozdílné," řekl náměstek s tím, že zákonem se budou řídit stovky společností. Zároveň podotkl, že ministerstvo je připraveno vést o návrhu, který nyní prochází připomínkováním, další diskuse.
Pokud nový zákon projde schvalovacím kolečkem přes vládu i poslance, platit začne nejdříve příští rok. "Přijatelné by bylo, aby mezi přijetím zákona a nabytím jeho účinnosti proběhla půlroční lhůta," doplnil Zajíček. Ministerstva a obce by tak měly nejméně devět měsíců na to, aby pravidla sestavily a zveřejnily na webu.
