Právě v sobotu padl miliontý smrk, který od roku 2008 po orkánu Kyrill napadl kůrovec. Pokácel jej dřevorubec Zdeněk Filip, který pochází z Beskyd a na Šumavě pracuje pátým rokem.
Kůrovcová těžba na Šumavěrok - množství v m³ 2007 - 14 790 |
"V Beskydech problém s kůrovcem není. Na Šumavě mi ze začátku vadilo, když jsem viděl, co tu kůrovec napáchal, a že musím kácet stromy, které mohly být zdravé. Pak jsem pochopil, že není zbytí a musí se to udělat, jinak by brouk pokračoval dál," komentoval Filip.
Podle správy parku kalamita skončila v jižní části Šumavy na jaře. "A na podzim skončí i na západní," dodal mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Lesníci plánují, že letos pokácejí maximálně 70 tisíc stromů. To je v porovnání s předchozími roky podstatně méně.
"Kůrovec je nyní v zásadním ústupu. Za letošek máme pokáceno necelých 50 tisíc stromů, které musely padnout, aby se brouk nešířil dál do zdravých lesů," prohlásil náměstek správy parku zodpovědný za lesy Jan Kozel.
Mánek: Kůrovec je jako oheň ve stohu slámy
Ačkoliv podle ekologických aktivistů kůrovcová kalamita vždy po třech letech odezní, podle ředitele šumavské rezervace Jiřího Mánka se zastavila jen díky tomu, že se v zónách, kde se smí kácet, porážely stromy.
"Kůrovec je jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří nebo dokud ho někdo neuhasí," řekl Mánek.
Dříví polámané větremrok - množství v m³ 2007 - 744 594 Pozn.: * za rok 2012 jsou údaje do 10. srpna |
Podobně popisují vývoj kalamity i šumavští starostové. Podle nich nejvíce stromů uschlo ve dvou letech bezprostředně po orkánu, kdy v lesích zůstalo ponechané dříví.
"Ještě není úplně vyhráno, ale tím, že se začalo aktivně zasahovat, tak se podařilo kůrovce zastavit. Ať se to někomu líbí, nebo ne, boj proti kůrovci přináší ovoce. První dva roky uschly lesy například od Pramenů Vltavy na Černou horu a k Bučině," popsal starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Ekologičtí aktivisté a někteří vědci však nad tímto tvrzením nesouhlasně kroutí hlavami. Podle nich se kůrovcová kalamita po několika letech zastaví sama.
"Je to běžný postup kůrovcové gradace a říkat, že se lýkožrouta podařilo zastavit jen díky zásahům, je nesmysl," řekl vědec a předseda stínové vědecké rady parku Jakub Hruška.
Doplnil, že například na Jezerním hřbetu u Prášil se loni šíření kůrovce zcela zastavilo samo, kdežto u Ptačího potoka nad Modravou, kde park loni kácel a ekologičtí aktivisté organizovali blokádu (více čtěte zde), postupoval dál.
"Pro nás je prostě jen otázkou, kde se mělo a nemělo kácet. My říkáme, že ve středních patrech lesa se klidně kácet může, ale v horských smrčinách se má les, s prominutím, nechat sežrat," uzavřel Hruška.
