Podle ideálního scénáře politiků v čele Zlínského kraje se měla za velké slávy otevřít první část Baťova institutu před říjnovými volbami. Bylo by to skvělé završení kampaně, které by přineslo další hlasy. Teď ale musí vymyslet jiné finále.
14. a 15. budovaV letech 1946 až 1949 je navrhl architekt Jiří Voženílek jako nový typ výrobních budov, jímž inovuje typické baťovské výrobní objekty. Rozšířil třeba výchozí baťovský modul 6,15 x 6,15 x 7,85 metru, aby lépe využil přirozeného osvětlení. Po přestavbě za 900 milionů bude ve 14. budově sídlit galerie a muzeum. Otevřeny budou v polovině letošního prosince. Celou 15. budovu využije knihovna, stavební práce tam skončí v polovině příštího roku. |
Náměstek hejtmana Libor Lukáš z ODS potvrdil to, o čem se mezi lidmi obeznámenými se situací mluvilo už delší dobu. Totiž že tempo přestavby 14. a 15. budovy v baťovském areálu, kam se má přestěhovat galerie, muzeum i knihovna, se zadrhává a dochází k časovému skluzu.
"Nastaly problémy, kvůli kterým jsme se rozhodli, že dílčí termíny otevření posuneme. Symbolicky na 14. a 15. prosince," upřesnil Lukáš.
V betonu chyběla výztuž
Otázkou bylo, jaké trable to jsou. Podle Lukáše ryze technického rázu. Má jít hlavně o to, že stavbaři ve 40. letech minulého století, kdy budovy vznikly, nedodrželi projektem předepsané železobetonové výztuže a bylo třeba je upravit. "Když se beton rozbíjel, tak tam někdy ani žádná výztuž nebyla," podotkl autor přestavby, architekt Juraj Sonlajtner.
Ukázalo se také, že v betonových konstrukcích jsou trhliny a základové patky pod severní fasádou 14. budovy leží příliš hluboko, pročež se musí podbetonovat. "Baťovský fortel se prostě po válce nepodařilo udržet," shrnul Lukáš.
Ojedinělá přestavba, díky níž zůstane zachována charakteristická industriální podoba staveb, jež navazují na původní baťovské tovární haly, začala minulý rok. Kraj vyjde na 900 milionů korun, prostavěných má dnes asi 250 milionů. "Nechceme stavbu uspěchat na úkor kvality," zdůraznil Lukáš.
Pro šéfy muzea a galerie to však znamená, že budou mít otevřeno déle, než si mysleli, a musí navíc vymyslet náhradní program. Současně přitom nemůžou počítat s akcemi, které by mohli mít na podzim už v nových prostorách. "Budeme mít ale více času na stěhování," reagoval ředitel muzea Antonín Sobek.
Upřesnil, že muzeum, které sídlí hlavně v budově zlínského zámku, své expozice už většinou uzavřelo. Veřejnosti nabízí spíše náhradní akce, teď třeba o baťovském bydlení. Výjimkou je obuvnické muzeum, které bude díky zpoždění přestavby otevřeno o pár týdnů déle. Zřejmě do konce října.
Galerie: "Pozdější stěhování nám nedělá potíže"
Podobné je to i s krajskou galerií. "Její provoz může pokračovat dál bez přerušení, posun termínu stěhování nám nedělá potíže," sdělila mluvčí galerie Marika Blažková.
Po skončení Zlínského salonu mladých na začátku října galerie na zámku opět otevře svoji stálou výtvarnou expozici. V Domě umění pak bude k vidění výstava architektonického páru Věry a Vladimíra Machoninových. Oba výstavní prostory se přitom původně měly uzavřít už na začátku září.
Podle Lukáše by další odklad termínu přijít neměl, přestože odborníci říkají, že přestavba 14. a 15. budovy je mnohem složitější než u nedalekého Baťova mrakodrapu, kde nyní sídlí krajský úřad. V jeho případě mu rekonstrukci jen vrátila jeho původní podobu. U přestavby původně výrobních budov pro Baťův institut se však z gruntu mění i jejich účel.
Kromě zpoždění je novinkou i to, že projekt má svůj slogan. Vymyslela ho studentka Aneta Zárubová a zní: Otevři oči.
