Přesně 23 donských kozáků okopíruje tažení ruské armády z let 1812 až 1814 a během dvou měsíců se ukáže v Bělorusku, Polsku, Lotyšsku, Německu a pouť zakončí v listopadu ve francouzském Fontainebleau, kde císař Napoleon po porážce s carským Ruskem v roce 1814 abdikoval.
Rusové si totiž připomínají 200. výročí klíčového okamžiku v napoleonských válkách - bitvy u Borodina. Tehdy se utkala Napoleonova Velká armáda s ruskými šiky pod velením Michaila Kutuzova. I když v ní nikdo jednoznačně nezvítězil, bitva předznamenala pozdější Napoleonův pád.
Francouzský císař a vojevůdce totiž po bitvě pokračoval v tažení do nedaleké Moskvy, kterou ale Rusové vyklidili, zapálili a Kutuzov nechal Napoleonovo vojsko vyhladovět. Francouzi odtáhli zpět do Paříže, z kdysi půlmilionové armády se tehdy vrátilo jen několik tisíc mužů.
Nezdolný ruský duch
Kozáci se na porážce Napoleona podíleli a teď jsou jedním z hlavní lákadel velkolepých ruských oslav kulatého výročí bitvy i následné francouzské porážky. Kozáckou jízdu přitom silně podporuje i Kreml, který vidí v oživení tradic carského Ruska klíč k rehabilitaci národního sebevědomí poškozeného rozpadem SSSR.
Událost vyzvedával během své předvolební kampaně hlavně Vladimir Putin, který se letos vrátil opět do Kremlu. Bitvu u Borodina označil za symbol vítězného a nezdolného ruského ducha a také moment potvrzující, že si Rusko nenechá mluvit do vnitřních záležitostí, připomněl server telegraph.co.uk.
Kozáci včera a dnesKozáci od 16. století vytvářeli v Rusku autonomní osady a výměnou za osvobození z nevolnictví zajišťovali ostrahu ruských hranic. Bránili ruské území před nájezdy kočovníků a před útoky polských knížat či německých rytířů. Díky své statečnosti se stali elitou carské armády. Zároveň se ale podíleli na židovských pogromech. Bolševický režim se ve 20. století snažil o likvidaci kozáků i jejich bojových tradic, po rozpadu SSSR ale kozácký odkaz znovu ožívá. |
Organizátoři tažení kozácké kavalerie nicméně upozornili, že cesta není žádným politickým prohlášením. "Tato událost by se měla stát symbolem solidarity lidí v Evropě, které nespojují jen ekonomické zájmy, ale také historie a kultura," uvedli podle agentury AFP.
Umýt nohy v Seině
Donští kozáci v odlehčeném duchu dodali, že tentokrát přicházejí do Francie v míru. "Chtěli bychom vstoupit do Paříže bez koní. Nejdeme nikoho probodávat bodáky," žertoval šéf kozácké výpravy Alexander Koljakin s tím, že by si ale na konci cesty rádi umyli nohy v Seině.
Na cestu vyrazili v neděli z memoriálního komplexu na Poklonné hoře v Moskvě v dobových kostýmech a nezapomněli ani na historické postroje. Kozáci na ořích projdou místy napoleonských bitev, českému území se během své cesty vyhnou.
Výročí války proti francouzskému císaři, které se v Rusku říká vlastenecká, se Rusko rozhodlo oslavit kromě tažení kozáků také zářijovou rekonstrukcí bitvy u Borodina, řadou výstav, koncertů i vědeckých konferencí. V Moskvě prošlo rekonstrukcí několik paláců z počátku 19. století. Oslavy mají zachránit i téměř vyhynulé plemeno donských koní, kteří prosluli svou vytrvalostí a odolností.