"Před několika dny jsem si vyměnila občanský průkaz, a protože to souviselo s mou změnou příjmení, chtěla jsem prostřednictvím základních registrů dát změnu vědět i mé zdravotní pojišťovně," popsala Lisová Poláková.
Vzájemné propojení registrů, takzvané základní registry, v Česku funguje od července, nové typy občanek úředníci vystavují od ledna. V případu Daniely Lisové Polákové se obě novinky sešly a podle ní spolu vzájemně nedokázaly komunikovat.
Ve chvíli, kdy Poláková chtěla prostřednictvím registrů obeslat zdravotní pojišťovnu a další instituce mimo státní správu a samosprávu, musela navštívit pracoviště Czech Point. Jedině tam totiž může dát souhlas se sdělením informací třetím osobám (více o problémech s fungováním registrů čtěte zde).
"Jenže úředníci mi po zadání čísla nového občanského průkazu sdělili, že doklad pro ně neexistuje," popsala Poláková s tím, že pro ni začalo kolečko obíhání, které ji pořádně naštvalo.
Chyba systému to není, vzkazují ženě úřady
Na to, co přesně se stalo, nedokázaly úřady odpovědět ani Polákové, ani redakci iDNES.cz. "Pokud by to byl větší problém, věděl bych o něm, ale problémy tohoto druhu nemíváme," řekl iDNES.cz Jiří Vršovský, vedoucí občanskosprávního odboru Úřadu Městské části Praha 17, kde si Poláková doklad vyřizovala.
Co je Czech PointÚřady, které mají takzvané kontaktní místo Czech Point, mohou lidem vyhotovit na jednom místě výpisy hned z několika databází (například obchodního rejstříku, katastru nemovitostí či rejstříku trestů), zřídit nebo zablokovat jim datovou schránku či převést dokumenty z listinné do elektronické podoby. "Český podací ověřovací informační národní terminál, tedy Czech Point je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa," stojí na webu projektu. |
Podle pracovnice Czech Pointu Prahy 17 Pavly Klusáčkové to nemůže být systémová záležitost. "S novými občanskými průkazy tady pracujeme a žádné problémy jsme nezaznamenali," doplnila Klusáčková. Na to, že by řešili nějaké reklamace a stížnosti, si nepamatuje.
Chybu v systému základních registrů či občanských průkazů odmítá také ministerstvo vnitra, do jehož kompetence osobní doklady i část registrů spadá. "Můžeme vyloučit, že by problém mohl být způsobený databází základních registrů. Je-li nový občanský průkaz správně vytvořený, jeho číslo se automaticky překlopí do registru obyvatel," popsal Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Pochybení proto podle něj mohla nastat už při vystavování občanského průkazu. "Už jsme se setkali s výjimečnou situací, kdy úředník nově vytvořený občanský průkaz místo toho, aby ho potvrdil, omylem zrušil," dodal Korbel.
To pracovníci úřadu Prahy 17 odmítají. "Pamatuji si, že nám nějaká paní s problémem volala, že její číslo občanky nešlo najít v Czech Pointu, ale u nás byla občanka předána obvyklým způsobem včetně bezpečnostního kódu, takže by to mělo být v pořádku," uvedla jedna z úřednic, které vydávají občanské průkazy.
Vnitro po zaslání data narození Lisové Polákové potvrdilo, že doklad nyní prochází reklamací. "Paní Lisová Poláková doklad totožnosti reklamovala. Jako důvod uvedla údajně neplatné číslo svého dokladu. Občanský průkaz je tedy v tuto chvíli je její žádost zablokovaný a úředníci prošetřují, zda s ním bylo či nebylo něco v nepořádku," uvedl Korbel.
Důležité: Změny přes Czech Point hlaste předem
S úřadem se nakonec vnitro shodlo, že situaci mohlo zkomplikovat to, že žena Czech Point navštívila až po změně příjmení. Podle Korbela lidé musí povolit hlášení změny třetí osobě ještě před tím, než změna nastane. "K informování totiž může docházet pouze při provádění změny," upozornil Korbel. "Například v případě změny trvalého bydliště je nutné zadat tento požadavek ještě před změnou trvalého bydliště. Poté se informace dostane na základně žádosti ke třetí osobě ve chvíli, kdy ze změně fakticky dojde," popsal zaměstnanec ministerstva vnitra.
Ani to ale zcela nevysvětluje situaci Daniely Lisové Polákové. "Není to důvod, aby systém na Czech Pointu považoval občanský průkaz - dle všech indicií platný - za neplatný," doplnil Korbel.
Lisové Polákové se nakonec podařilo situaci vyřešit za pomocí čísla pasu, ve kterém měla ještě své původní příjmení. Tím se z velké části rozplynuly i její obavy, že s novým dokladem bude mít problémy i jinde. "Naštěstí už jsem v základním registru s novým příjmením," dodává.
Na to, že zavádění nových registrů i občanských průkazů není bez problému, upozornil iDNES.cz již několikrát. Chybějící rodinný stav přinesl problémy svobodným matkám při žádání o určení otcovství, chybějící údaje mohou zkomplikovat kontakt s nemocnicemi, zadání nutného bezpečnostního kódu je zase problémem pro nemohoucí lidi. A past čeká také na ty, kteří se narodili v dnes už neexistujících obcích.
Nová občanka si nerozumí s výpisy z rejstříku trestů
To, že systém nepracuje bez chyb, se ukázalo také u výpisů z rejstříku trestů. Na stránkách Czech Pointu se v červenci objevilo upozornění, aby si lidé, kteří někdy v životě měnili příjmení, nosili s sebou vždy kromě nového občanského průkazu i jiný doklad, který rodné příjmení obsahuje. "Od 1. 1. 2012 se vydávají nové občanské průkazy, tyto občanské průkazy neobsahují údaj o rodném příjmení. Rodné příjmení však požaduje Informační systém rejstříku trestů pro samotné vydání výpisu z rejstříku trestů," stojí v upozornění.
"Úřednice na Czech Pointu tento údaj získává z databáze ministerstva spravedlnosti. A jeho systém požaduje jako jeden z údajů nutných k získání žádosti i rodné příjmení. Dle ministerstva vnitra je tento požadavek neodůvodněný, nicméně ministerstvo spravedlnosti od něj nechce ustoupit," vysvětlil Korbel.
Ministerstvo spravedlnosti na rodných příjmeních trvá, protože rejstříky pracují pouze s rodnými příjmeními. "Záznamy o pravomocně odsouzených fyzických osobách se v evidenci rejstříku uchovávají sto let od jejich narození, takže část starších záznamů neobsahuje například údaj o rodném čísle evidované odsouzené osoby. Podle rodného příjmení se přednostně provádí lustrace také v soudních evidencích a v evidencích státního zastupitelství. Důvodem takového postupu je skutečnost, že řada osob po odsouzení změní své příjmení," vysvětlil mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka s tím, že do legislativní rady vlády už putovala novela, která by umožnila řešit situaci čestným prohlášením.
Situaci by také mohly vyřešit zmiňované základní registry, zatím to ale neumějí.
