Osmičlenná rodina Surur Rabtiové oslavuje v troskách Kaddáfího sídla v Báb al-Azizíje první svobodný ramadán od diktátorova svržení. Obrovský vojenský komplex sloužil jako Kaddáfího hlavní základna až do 23. září 2011, kdy ho dobyly povstalecké síly.
"Pořád nemůžeme uvěřit, že slavíme zrovna tady," řekla Surur Rabtiová agentuře AFP. A to i přesto, že po nájezdu vítězných povstalců zbylo ze základny jen pole plné trosek a odpadků. Rodina Rabtiové se do sídla přestěhovala v říjnu. Bydlí v bývalých rezidencích vysoce postavených úředníků, přesto jejich domov žádný přepych nepřipomíná.
Komplex Báb al-AzízíjaBývalá hlavní Kaddáfího základna se rozkládá na ploše šesti kilometrů čtverečních. Kaddáfí v komplexu žil v luxusním paláci. Součástí byly i kasárny a sídlily tam i některé státní instituce. |
Dlaždičky jsou rozbité od explozí. Místo skel jsou v oknech cáry plastové folie. Vstupní dveře visí na vratkých pantech a ty v bytě většinou nahradily krémové závěsy. Nemají klimatizaci, což je v horkých letních dnech, kdy teploty dosahují až 40 stupňů Celsia, velmi nepříjemné.
Rodina je ale spokojená, přestože jejich společné příjmy sotva pokryjí náklady na jídlo, natož aby stačily na štědrou hostinu, která v období ramadánu obvykle provází západ slunce.
"Jsme šťastni, protože krev mučedníků nepřišla nazmar," uvedla Surur Rabtiová, která se před dvěma lety vzdala studií medicíny, aby pomohla nakrmit svou rodinu a nyní pracuje jako administrativní asistentka. "Je to poprvé, kdy slavíme ramadán a nemusíme se bát," dodala její matka Zobra.
Pomoc od státu stále nepřichází
Ne všechny rodiny, které v sídle bydlí, se na svou situaci dívají tak optimisticky. "Jsme tu už necelý rok. Přežili jsme jednu zimu bez oken. Čekáme na pomoc od státu, alespoň malou, abychom věděli, jestli máme vůbec naději," vyprávěla Umm Seifová.
Její manžel vydělá za měsíc 400 libyjských dinárů, což stěží stačí na to, aby nakrmili své děti. Než se dostali do domu v Báb al- Azizíje, neměli jinou možnost, než žít s jejím nevlastním otcem.
Její postoj sdílejí i ostatní obyvatelé trosek Kaddáfího sídla, kteří nejsou příliš sdílní. "Nechceme novináře, chceme konkrétní pomoc," říkají.
