Je to jen zpupnost a další snaha měnit historicky dané uspořádání, které funguje víc než tři sta let. Tak vnímají někteří katolíci z Třebíčska novou platformu Tomáše Zdechovského a jeho přívrženců, kteří začínají prosazovat myšlenku, aby měla Vysočina své biskupství. Nejlépe v Jihlavě.
Nespokojenci z Třebíčska ale chtějí mít svého biskupa stále v Brně, tak jako dosud. Brno nepřestali vnímat jako přirozené centrum svého regionu.
Pětice naštvaných mužů chystá otevřený nesouhlasný dopis kardinálu Dominiku Dukovi s tím, že vnímají velkou podporu svých kamarádů a známých, kterých se jim prý hlásí denně desítky.
Vysočina může nabídnout víc
Věřící v krajiLidé hlásící se k římskokatolické církvi, podle sčítání v roce 2011: Žďársko 31 637 Lidé, kteří se hlásí k víře obecně: Žďársko 38,1 % Celkově má Kraj Vysočina podíl věřících na počtu obyvatel 29,2 %, což je 2. místo v republice těsně za Zlínským krajem. |
Na to Zdechovský říká: "Nebylo by od věci zkusit měnit myšlení a začít vnímat Vysočinu jako svůj opravdový domov a budovat si k ní patriotský vztah. Všichni dohromady tím jedině získáme jak na osobní hrdosti, tak i ekonomicky. Určitá stále přítomná nesourodost například mezi poslanci vede i k tomu, že často zbytečně přicházíme o dotace," domnívá se.
S nápadem mít vysočinského, byť pomocného biskupa se tak místy opět otevírá bolavé místo Kraje Vysočina, který existuje už jedenáct let, přesto některé regiony stále inklinují spíš k jižní Moravě nebo k jižním či východním Čechám.
"Tady se opravdu znovu potvrzuje stará pravda, že Vysočina je pseudokraj, Jihlava není přirozeným centrem, budují se v ní za stamiliony instituce, které třeba my z Třebíčska bychom dávno měli v Brně. Ale budiž, už je to tak a my to tak bereme. Jenže brněnské biskupství existuje od roku 1777, přežilo dvacet změn uspořádání území a teď by se to mělo měnit? Ani omylem," formuloval ostře svůj postoj například podnikatel Ladislav Čech, který je jedním z iniciátorů otevřeného dopisu.
Tomáš Zdechovský prvotní odmítnutí chápe a naopak říká: "Dokud budeme my, lidé z Vysočiny, stále přemýšlet jako lidé z kraje, který je pouhým slepencem, ničeho nedosáhneme. Pokud se pokusíme na věc podívat nově, může nám to přinést dobré ovoce," řekl.
Podle jeho slov by pomocný biskup v Jihlavě dokázal církev víc přiblížit věřícím, organizace by se stala modernější, otevřenější a atraktivnější. "Věřící by svého biskupa neviděli jednou za pět let, ale stihl by každý rok objet farnosti, poslechnout si názory věřících. Ta myšlenka není nová, první náznaky, že by to tak mohlo být, jsou staré patnáct let," podotkl Zdechovský s tím, že rezolutně odmítá výtky, že má myšlenka souvislost s předvolebním obdobím.
Nové biskupství totiž otevřeně podporuje Jan Kasal z KDU-ČSL, krajský předseda TOP 09 a exlidovec Jiří Blažek nebo krajský radní Tomáš Škaryd z ČSSD.
"Myslím, že začíná otevřená diskuse, a tak to má být," dodal Zdechovský. Dosud je to tak, že Vysočinu si mezi sebe dělí tři biskupství.
Hejtman: Zbytečné výkřiky
Co na nápad mít vlastní jihlavské biskupství a na polemiky kolem toho říká hejtman Vysočiny Jiří Běhounek? "Pravidelně se s biskupy setkávám. Osobně považuji za nešťastné v této době, která není lehká a nahrává jednoduchým řešením, vířit vody, pokoušet se měnit něco, co funguje tak dlouho," je názoru hejtman.
Načasování, kdy se vody kolem biskupství rozvířily, přičítá blížícím se krajským volbám. "Jsou to zbytečné výkřiky, které jinde nahrávají nacionalismu a možné destrukci kraje. Jestli si některé regiony myslí, že by se měly extra líp, kdyby patřily pod jiné krajské město, tak já si to nemyslím. Pelhřimov by byl zase na okraji a Třebíč taky. Nic moc větší peníze by k nim nedoputovaly. Snažíme se finančně podělit všechny regiony stejně," konstatoval hejtman.
