O projektu The ONE Study informoval na nedávné transplantační konferenci v Praze vedoucí studie, profesor Edward Geissler. "Cílem je vyvinout nový typ buněčné terapie, která sníží celoživotní závislost na imunosupresivech, tedy lécích, které zabraňují tomu, aby tělo nový orgán odmítlo. Tyto přípravky jsou ale často spojeny s nežádoucími vedlejšími účinky," popsala mluvčí pražského IKEM Markéta Šenkýřová.
Jednou z pacientek, která už léčbu podstoupila, byla 28letá Němka. Poté, co jí selhaly ledviny, skončila na dialýze a lékař ji zařadil na čekací listinu k transplantaci. Dárce se našel rychle, ledvinu se rozhodla věnovat věnovat její matka.
The ONE StudyNa The ONE Study spolupracuje šest center z Německa, Velké Británie, Itálie, Francie a Spojených států amerických. Projekt spolufinancuje Evropská komise. Nyní běží druhým rokem "technologická a certifikační" fáze projektu, která potrvá ještě rok. Poté se spustí fáze klinická. |
Místo klasických léků pak pacientka dostala právě novou terapii. "Ta je založena na tvorbě tzv. regulačních buněk, které umějí potlačovat chování imunitního systému. Tyto buňky se získávají z periferní krve pacientů, pak jsou pomnoženy a vráceny zpět do organismu nemocného s tím, že budou namísto imunosupresiv potlačovat imunitní odpověď a tělo tak nový orgán neodmítne," vysvětlil při své pražské přednášce Geissler.
A výsledky jsou podle něj u pacientky zatím velmi optimistické. I proto teď jeho tým čeká na registraci nového postupu. "Zavedení standardizovaného protokolu je velmi důležité, protože se tím získá správná praxe výroby buněk a to v konečném důsledku povede i k rozšíření buněčné terapie u pacientů po transplantacích – nikoli jen v experimentu, ale už i v praxi," shrnul přednosta Kliniky nefrologie IKEM Ondřej Viklický.
Tělo kvůli klasickým lékům ztrácí obranyschopnost
Nová buněčná terapie pak otevře možnosti pro pacienty po transplantacích. Aby se zabránilo odmítnutí transplantovaného orgánu příjemce, musí každý pacient v současné době brát každý den dávku silných léků, které potlačují imunitní systém.
Lidské tělo tak ale ztrácí svoji obranyschopnost a těžko bojuje s bakteriemi, viry, infekcemi nebo potenciálně i rakovinnými buňkami. Navíc tyto léky mohou způsobit riziko vyššího krevního tlaku, cukrovky nebo problémy s metabolismem.
"Zatím jsou tyto léky nutností, bez imunosupresiv by pacientovo tělo nový orgán nepřijalo. Od nové terapie si slibujeme nejen významné snížení užívání léků a jejich vedlejších účinků, ale hlavně také prodloužení životnosti nového orgánu v těle příjemce. Navíc by se měly snížit i náklady na léčbu těchto nemocných," doplnil Viklický.
