Když v roce 1964 lidé v monarchii krále Idríse kráčeli k volbám, netušili, že to bude na dlouhou dobu naposledy. Pět let poté totiž převrat vynesl do čela Libye plukovníka Muammara Kaddáfího. Ten se u moci udržel více než 40 let, než byl loni násilně sesazen a v říjnu zastřelen (více o Kaddáfího smrti zde).
"Nedokážu ten pocit popsat. Zaplatili jsme svou daň, mám v rodině dva mučedníky," řekla o své první zkušenosti s volbami 50letá učitelka Zajnáb Masríová. "Přivedla jsem děti, aby to viděly," tvrdí další žena, pětinásobná matka, a ukazuje prst označený modrým inkoustem na důkaz toho, že volila.
O co jde v libyjských volbáchVolby do Národního shromáždění mají rozdělit 200 mandátů. 120 míst podle serveru Middle East Online obsadí nezávislí kandidáti, kterých se do voleb přihlásilo zhruba 2 500, zatímco zbývajících 80 pozic obsadí někteří z 500 straníků. Ze zvoleného shromáždění má vzejít nový premiér a vláda země. Původně mělo Národní shromáždění jmenovat členy výboru pověřeného sepsáním nové libyjské ústavy. Nakonec ale Přechodná národní rada ustoupila tlaku z východu země a ústavu vytvoří výbor volený občany. Každá ze tří oblastí Libye v něm bude mít po 20 zástupcích. |
Po téměř půlstoletí bez voleb nyní mnozí Libyjci přesně neví, jak a proč mají volit. "Co se vlastně bude dít ve volební místnosti? A kolik lidí máme volit?" ptala na předvolebním setkání jedna žena kandidátky za Stranu spravedlnosti a rozvoje (politická odnož Muslimského bratrstva) Madždy Falláhové.
Právě islamistům analytici předpovídají největší šance na výhru, stejně jako se tomu stalo nedávno v Egyptě jak v parlamentních, tak prezidentských volbách (více o novém egyptském prezidentovi čtěte zde). Hnutí má dostatek peněz a dobrou organizaci.
Nedostatkem sebedůvěry netrpí ani liberálové ze Strany národní fronty. Ta vychází z dlouholetého odboje proti Kaddáfímu a zastává na libyjské poměry světské, liberální a prodemokratické postoje. Jejím domovem je východ země.
Mezi další možné silné hráče se řadí konzervativní islamisté ze strany al-Vatan, již vede bývalý velitel milicí Abdal Hakím bel Hadž, a také umírněná koalice Mahmúda Džibríla. Ten se proslavil v době revoluce proti Muammaru Kaddáfímu a byl premiérem prozatímní vlády. Jeho Alianci národních sil tvoří řada hnutí, jejichž budoucí soudržnost je otázkou.
Předvolební kampaň neexistuje, přesto Libyjce volby zajímají
Zájem o volby je v Libyi vysoký: registrovalo se 2,7 milionu oprávněných voličů, což znamená asi osmdesát procent ze všech občanů s volebním právem. Navzdory nadšení však mnozí neznají principy demokratických voleb. "Za Kaddáfího nás učili, že lidé v politických stranách jsou vlastizrádci. Teď zjišťujeme, co je to strana, jak funguje a co se děje při volbách. Nikdy dříve jsme to nedělali, ale je to vzrušující," těší se učitelka Favzía Masúdová.
Libyjce volby zkrátka zajímají, a to navzdory takřka neexistující předvolební kampani. "Předvolební souboje prakticky neexistují, a to nejen v okrajových částech, ale ani v Tripolisu," řekla Reuters Hanan Saláhová z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
"Je jen velmi málo informací o kandidátech a politických stranách. A co je nejdůležitější - nejsou informace ani o tom, co tito kandidáti prosazují a jaká je jejich politická agenda," dodala Saláhová. Je tak možné, že se nadšení z voleb promění ve zklamání hned poté, co noví poslanci usednou v zákonodárném sboru a začnou měnit své politické představy ve skutečnost.
U Benghází sestřelili vrtulník a rabovali kancelář komise
Do posledních chvil nebylo jasné, kolik lidí k volbám skutečně dorazí. Zemí stále zmítají spory o moc mezi skupinami, které pomáhaly svrhnout Kaddáfího režim.
Rozpory jsou dobře vidět na příkladu na ropu bohatého libyjského východu. Místní obyvatelé se obávají, že v národním shromáždění nebudou dostatečně zastoupení - mají totiž dohromady obsadit 60 křesel (západ Libye včetně Tripolisu sto a řídce osídlené pouštní oblasti 40).
Východ by si přál silnější hlas a někteří jeho obyvatelé obviňují centrální úřady v Tripolisu z přehlížení. Zaznívají odtud také hlasy po autonomii. "Mezi námi na východě a západem bude bez pochyb občanská válka," míní bývalý povstalec, který nyní šéfuje vojenskému výboru v bývalé oblasti Kyrenajka. Ta byla v době italské nadvlády nad Libyí v minulém století autonomním emirátem.
Nezůstalo jen u slov. Prvního července vtrhly tři stovky ozbrojenců ve východolibyjském Benghází do budovy volebního štábu a začali likvidovat vybavení kanceláří. "Vběhli dovnitř, zapálili několik našich kanceláří a rozbili počítače a nábytek," řekl Haitam al-Taboly z volební komise. V předvečer voleb neznámí střelci u Benghází sestřelili vrtulník s volebními materiály.
Možnost využít své volební právo mohou Libyjci do osmé hodiny večer, kdy se místnosti uzavřou. Ústřední volební komise oznámila, že předběžné výsledky by mohly být známy nejdříve v pondělí nebo v úterý.
