Šéf Aliance ve svém pravidelném prohlášení "pochválil" Turecko za zdrženlivou reakci na sestřelení jeho letounu syrskou protiletadlovou obranou. Zároveň ale opět odsoudil kroky syrského režimu Bašára Asada.
"Sýrie je stále důvodem k obavám. Situaci pozorně sledujeme," řekl Rasmussen. Dodal, že jde o krizi, která se přímo dotýká jednoho ze spojenců a je "nejvážnější bezpečnostní výzvu, které svět nyní čelí".
Proč NATO neudeří v Sýrii? Nikdo nestřelí do sudu s dynamitem |
Správnou reakcí na syrskou krizi je pak podle něj politická odpověď ze strany mezinárodního společenství vůči režimu, který ztratil veškerou lidskost a legitimitu. "Každý člen mezinárodního společenství musí využít svého vlivu a vynaložit úsilí k zastavení krveprolití. Tento konflikt už trvá příliš dlouho. Stál příliš mnoho životů a ohrožuje stabilitu celého regionu. Mezinárodní společenství má povinnost ho ukončit - a udělat to teď," vyzval Rasmussen.
Situace na turecko-syrských hranicích je velmi napjatá. Ankara v pondělí oznámila, že v neděli měly turecké vzdušné síly ostrý poplach hned třikrát. To když se k hranicím údajně nebezpečně přiblížily syrské vrtulníky. Pokaždé proto k dělící čáře startovaly dvojice pohotovostních letounů F-16.
Sestřelení tureckého stroje minulý týden odsoudila na své mimořádné schůzce celá Aliance s varováním, že se nic takového už nesmí opakovat. Sýrie tvrdí, že tureckou stíhačku sestřelila v sebeobraně, když narušila syrský vzdušný prostor. Ankara připustila, že stroj F-4 Phantom se skutečně dostal na několik minut nad Sýrii, ale zničen byl až později, v mezinárodním vzdušném prostoru.
Turecko pak v reakci posílilo obranu na společných hranicích, ale zatím ve "vlastní režii". Podle Rasmussena Ankara ostatní spojence nepožádala o žádné vojenské prostředky. Nejčastěji se hovořilo o tom, že by v případě potřeby například NATO mohlo na ochranu svého člena okamžitě vyslat speciální letouny včasné výstrahy AWACS.
Assad: Kéž by to byli Izraelci
V diplomatických kruzích se nyní objevují spekulace, že sestřelení tureckého letounu bylo jakési "varování", aby se NATO drželo od Sýrie dál. Izraelský deník Haarec s odvoláním na diplomaty přinesl zprávu, že za "bezprecedentní akcí" může stát i Rusko.
Moskva totiž před třemi lety dodala Sýrii protiletadlový systém a podle některých diplomatů je možné, že několik ruských specialistů nadále působí na raketových kontrolních stanovištích v Sýrii. "Nepřekvapilo by nás, kdyby tito ruští experti, pokud přímo nezmáčkli tlačítko, stáli přinejmenším za syrskými důstojníky, kteří to udělali," řekl zdroj z izraelského letectva.
Sám syrský vůdce Bašár Asad v rozhovoru pro turecký list Cumhuriyet uvedl, že "by si přál, aby syrské síly turecký letoun nesestřelily" a že nedopustí, aby se napětí mezi oběma zeměmi zvrhlo v otevřený boj (více o aktuální situaci v Sýrii čtěte zde).
"Zjistili jsme, že letadlo patřilo Turecko, až po střelbě. Říkám na sto procent - kéž bychom jej bývali nesestřelili," citoval list Asada s tím, že se jeho země nebude vyhýbat omluvě, pokud se ukáže, že byl stroj skutečně sestřelen v mezinárodním vzdušném prostoru. Letadlo bylo podle jeho slov v koridoru, který předtím prý třikrát využila izraelská letadla. "Samozřejmě bych byl rád, kdyby to byla izraelská letadla," řekl listu Asad.
