Nová "ropná revoluce", která ještě nedávno prorokovala "ropný zlom" a potíže v zásobování se tak podle Maugeriho odsouvá na neurčito. V tomto desetiletí by podle něj měly těžební kapacity díky předešlému boomu investic a rozvoji nekonvenčních zásob vzrůst nejrychleji od osmdesátých let.
Studie předpovídá pro rok 2020 přírůstek produkčních kapacit ropy a zkapalněného plynu o více než 49 milionů barelů denně (bd), což je víc než polovina dnešních kapacit v objemu 93 milionů b/d. Po odečtení rizik nových projektů a započítání poklesu produkce na starších ropných polích by měl čistý přírůstek kapacit činit 17,6 milionu b/d proti růstu o 13 milionů b/d v minulém desetiletí.
"Žádný nedostatek ropy není. Z čistě fyzického hlediska existují stále ohromné nerozvinuté zásoby konvenční a nekonvenční ropy a žádný ´ropný zlom´ není v dohledu," uvádí studie s odkazem na předpovědi o docházení ropy, které se znovu vyrojily v minulém desetiletí kvůli tehdejšímu prudkému růstu cen.
Podle Maugeriho se problémy kolem budoucí ropné těžby neskrývají pod zemí, ale na povrchu a mají podobu politických rozhodnutí a geopolitické nestability. Na to, že největší hrozbou pro svět nejsou katastrofické scénáře dalšího vývoje, ale zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval v minulosti i český prezident Václav Klaus. (názory prezidenta na oteplování a státní regulaci čtěte zde)
Těžba stoupne hlavně v Iráku a ve Spojených státech
Ze 23 velkých producentů ropy, kteří těží nad milion barelů denně, klesnou produkční kapacity jen v Británii a Norsku. Kvůli politické nestabilitě se sníží i v Mexiku a Íránu. Kapacity všech ostatních by měly podle studie růst, z toho nejvíce v Iráku, USA, Kanadě a Brazílii. Dominance západní polokoule je zvrat v tradičním vývoji, kdy centrem ropné těžby byl Střední východ.
"Západní polokoule se v příštích desetiletích díky rostoucí roli nekonvenční ropy stane novým centrem ropné těžby," uvádí studie. Podle ní by se tak region mohl vrátit ke své předválečné energetické soběstačnosti.
Oživení ropných kapacit je důsledkem silného investičního cyklu, který začal v roce 2003 a nyní dosahuje vrcholu. Za poslední tři roky investice do průzkumu a těžby ropných a plynových polí vystoupaly na 1,5 bilionu dolarů (zhruba 30 bilionů Kč).
Růstu pomůže těžba z břidlic a písků
Celosvětovému růstu pomůže například těžba ropy a plynu vázaného v horninových formacích v čele s břidlicemi v USA. "Boom břidlicové ropy v USA není žádná dočasná bublina , ale nejvýznamnější revoluce v ropném sektoru za řadu desetiletí. Pravděpodobně to povede celosvětové k napodobování, což by mohlo mít překvapivé výsledky," píše se ve studii.
Růst ale podepře i těžba z ropných písků v Kanadě, produkce těžké ropy ve Venezuele a dobývání ropy z hlubokých zásob pod vrstvou písku a soli v brazilských pobřežních vodách.
Ceny ropy klesnou až na 70 dolarů za barel
Dobývání ropy z hornin a větších hloubek ale podle studie nebude znamenat zdražování, spíše naopak. Ekonomickým předpokladem nové produkce tohoto desetiletí je cena ropy kolem 70 dolarů za barel. Nyní se světové ceny ropy pohybují mezi 80 až 100 dolary za barel.
Maugeri předpokládá, že ceny ropy zůstanou do poloviny desetiletí vysoce rozkolísané. Možné je, že kvůli slabé globální ekonomice a rostoucí nabídce ropa výrazně zlevní, politické otřesy ji ale mohou také zdražit.
