"Až se to dostane do povědomí návštěvníků, bude chodit 20 tisíc lidí každý rok," je přesvědčen předseda správní rady Společnosti přátel československého opevnění Jiří Dibelka.
V systému československého opevnění je tvrz Hůrka výjimečná. Jako jedna z mála byla dokončena dřív, než přišli nacisti. Teď jí stavbaři vracejí původní podobu.
Nejvýraznější změnou je, že návštěvníky přivítá po desítkách let znovu odkrytý vchodový srub tvrze, zmizela překládací hala přistavěná armádou v sedmdesátých letech. Hala působila jako cizorodý prvek a zakryla jeden z původně nejkrásnějších objektů opevnění z třicátých let.
Současně se podařilo vybudovat vyhovující zázemí pro návštěvníky - krytou a vytápěnou čekárnu pro zimní období, sociální zařízení, pokladnu a zázemí pro průvodce.
Atraktivitu Hůrky zvýší také zpřístupnění dalších částí tvrze, kam od konce druhé světové války neměla veřejnost vůbec přístup. Znamenalo to pracné vybourání železobetonových ženijních uzávěrů, nové podlahy, elektrické rozvody, osvětlení i zábradlí.
"Zvláště muži ocení interiér dělostřeleckého srubu v horním patře, v němž jsou vidět výsledky zkoušek německých tajných zbraní. Jejich speciální střely byly schopné prorazit betonovou stěnu ze tří a půl metru. Ovšem za určitých podmínek, v boji by to tak jednoduché nebylo," řekl Jiří Dibelka.
V podzemí jsou patrné i pozůstatky zkoušek výbušných plynů, prováděných na Hůrce v době okupace.
V dalších etapách rekonstrukce Hůrka chystá vysoušení a temperování rozsáhlého podzemí, které umožní jeho širší využívání pro expozice a kulturní akce. Ke zvýšení bezpečnosti návštěvníků, personálu i expozic přispěje kamerový a zabezpečovací systém.
Celkové náklady dosáhnou výše přes 20 milionů korun, většinu z nich pokryjí dotace Evropské unie, menšinu rozpočet města Králíky, které je čtyři roky majitelem Hůrky.
