"Mezi dívkami uvádí první zkušenost devět procent ve čtrnácti a dalších čtrnáct procent v patnácti letech. Zkušenost s pohlavním stykem před čtrnáctým rokem je sporadická," píše se v Mezinárodní zprávě o zdraví a životním stylu dětí a školáků. V pondělí ji zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.
Dětská psycholožka Jana Procházková vidí za čísly vliv okolí. "Nelze pominout to, co se dětem prezentuje. Když se rozhlédnete po mediální scéně, tak ten, kdo nemá kluka nebo holku, tak je béčkový. A s tím, jak padají zábrany, se experimentuje i v této oblasti," řekla iDNES.cz Procházková. Podle ní roli hraje i fakt, že děti jsou nevzdělané v této oblasti výchovy. "Dospělí si o sexu hodně povídají mezi sebou, ale s dětmi to, bohužel, často nezvládají," dodala Procházková.
Ptali se šesti tisíc dětíMezinárodní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků vznikla na základě studie Světové zdravotnické organizace v roce 2010. Účastnilo se jí zhruba 230 tisíc dětí ve věku od 11 do 15 let. Do studie se zapojili školáci ze 41 zemí světa včetně Česka. Na otázky řešitelů u nás odpovídalo 5 686 dětí a mladých lidí z 94 škol. |
Sexuolog Petr Weiss upozorňuje, že uspíšený začátek sexuálního života má svá rizika. "Je prokázáno, že čím dříve se začne, tím je sexuální chování v pozdějším věku rizikové. To znamená, že tito lidé uvádějí vyšší počty sexuálních partnerů, pohlavních chorob, zneužití, znásilnění a dalších patologických jevů," vysvětlil Weiss. Podle něj takoví mladí lidé méně užívají antikoncepci a zároveň je mezi nimi vyšší počet uživatelů drog, alkoholu či kuřáků.
Předčasný začátek s sebou nese zdravotní rizika
Rizika vidí i Procházková. "Kterákoliv předčasná zkušenost může ohrozit vývoj. Následky mohou mít podobu i somatických a psychosomatických obtíží, tedy bolestí hlavy, břicha, zad či nespavosti," popisuje psycholožka. Pokud se podle ní mladý člověk nenaučí, že sex je spojený s citem a emoční vazbou, může to mít v dalších letech devastující vliv na jeho psychiku.
"Lidé, kteří jsou náchylní dříve začít se sexem, častěji experimentují i v jiných oblastech a vyhledávají vzrušení," popsal Weiss. Začátky sexuálního života podle něj uspěchávají ti, kteří se chovají všestranně rizikověji. "Souvisí to s osobnostními rysy," upozornil lékař s tím, že takovému chování lze předcházet sexuální výchovou na základních školách.
Předseda Asociace pedagogů základního školství ČR Jaroslav Štercl připomíná, že s tématy sexuální výchovy se žáci setkávají už na prvním stupni základních škol. "Ve školním vzdělávacím programu je to průřezové, závazné téma, které má každá škola nazváno nějak jinak a jinak je může mít i zařazeno, ať už je to třeba v přírodopisu nebo v rodinné výchově," popsal Štercl. Podle něj jde o výchovně vzdělávací proces s prvky osvěty. "Individuální přístup ale směřuje nikoliv na školu, ale spíše na rodiče," doplnil pedagog.
K číslům průzkumu jsou Weiss i Štercl mírně skeptičtí. "My máme jiná, která vychází z reprezentativního vzorku české populace. Poslední jsme provedli v roce 2008 a vyšlo z něj, že kolem deseti procent mládeže má první soulož do 15 let věku. Více jsou v tomto procentu zastoupeni chlapci než dívky," uvedl Weiss.
"Jsem k tomu skeptický, protože vím, že žákům se dávají různé dotazníky a záleží na tom, jak jsou napsány nebo v jaké náladě děti jsou. Pokud to dostanou jen tak, tak do něj napíšou něco, co úplně nemusí být pravda, protože chtějí být středem pozornosti," líčí poznatky z praxe Štercl.
Školáci se nehýbou a "vyznamenali" se pitím alkoholu
Kromě sexuálního života mezinárodní zpráva mapovala i další oblasti. Ukázalo se například, že nadváhou nebo obezitou trpí přibližně pětina chlapců a desetina dívek. Přičemž tři čtvrtiny školáků nemají potřebnou hodinu pohybu denně.
Ve zprávě se také píše, že mezi roky 2006 a 2010 vzrostl počet dětí, které byly opakovaně opilé, u patnáctiletých chlapců na 46 procent, u děvčat na 40 procent. Zkušenosti s kouřením má více než polovina třináctiletých a tři čtvrtiny patnáctiletých.
V mezinárodním srovnání české třináctileté dívky v kouření zaujímají dokonce druhé místo hned za Grónskem. V konzumaci alkoholu pak třináctiletí a patnáctiletí dokonce vedou.
Hlavním řešitelem studie za Českou republiku je Michal Kalman z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. O studii říká, že jejím hlavním smyslem je dlouhodobě poskytovat vědecky podložená data pro politické rozhodování v oblasti životního stylu a zdraví. Údaje využívá například ministerstvo zdravotnictví a školství. "Ale i širší odborná veřejnost a odborníci v praxi. Řada dat přitom nevyznívá pro české školáky a jejich zdraví příliš příznivě. Důsledky takového chování můžeme pozorovat již dnes," uvedl Kalman.
Česko se do výzkumné studie zapojuje od roku 1994. Cílem průzkumů je zvýšení znalostí o zdraví a životním stylu dětí a mládeže. Studie proto mapuje oblasti výživy a stravovacích zvyklostí, pohybové aktivity a aktivit ve volném čase nebo rizikového chování, jakým je například kouření, pití alkoholu či užívání drog.