Lidé vhazovali volební lístky od šesté ranní hodiny do uren na 22 tisících místech v zemi.
V Řecku jde o hodně. Výsledky se dají těžko předjímat, nejblíže k moci mají ale dvě strany: Koalice radikální levice pod zkratkou SYRIZA a pravicová Nová demokracie. Předák levice Alexis Tsipras sice tvrdí, že nechce opustit eurozónu, ale zároveň zarputile hlásá, že úspory v současné podobě země plnit nebude. To je v rozporu s tím, co chce EU.
Koalice radikální levice (SYRIZA)Aliance několik levicových subjektů, kterým dominuje Koalice levicových a ekologických hnutí (Synaspismos). SYRIZA se zformovala před volbami v roce 2004. V nich získala parlamentní zastoupení, které si udržuje dodnes. Předsedou strany je sedmatřicetiletý Alexis Tsipras. V květnových volbách skončila na druhém místě se ziskem 16,78 procenta hlasů a 52 mandátů. Je jedním ze dvou favoritů nadcházejících voleb. |
Poslední oficiální průzkumy veřejného mínění před dvěma týdny naznačovaly velmi těsné vítězství proevropských konzervativců nad radikální levicí. Se třetími socialisty by pravicová Nová demokracie (ND) mohla mít šance získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Při tříprocentní přípustné statistické odchylce a s ohledem na vysoký počet nerozhodnutých voličů tato varianta ale není zdaleka jistá.
Předseda konzervativců Antonis Samaras už dopoledne odvolil a označil volby za osudové. "Dnes promluví řecký lid. Zítra začne pro Řecko zcela nová éra," řekl.
Jeho největší rival, předseda hnutí SYRIZA Alexis Tsipras, se i v posledním okamžiku pustil do Evropské unie. "Porazili jsme strach. Dnes se nám otevírá cesta naděje... Cesta k lepší budoucnosti. V Řecku sociálně spravedlivém a prosperujícím, které bude Evropě rovnocenným partnerem," citoval politika deník Kathimerini.
Pravice Řekům slibovala, že další škrty nebudou
Konzervativci se pustili proti svému hlavnímu rivalovi, radikální levici SYRIZA, do tvrdého předvolebního boje. Usmířili se s řadou pravicových politiků, s nimiž se kvůli předchozím neshodám rozkmotřili a umístili je na čelní místa svých kandidátek. Zároveň slíbili, že budou opět s Bruselem vyjednávat o vnucených úsporných opatřeních, která zavedli výměnou za mnohamiliardovou finanční pomoc ze zahraničí k pokrytí horentních dluhů a záchraně státní kasy před bankrotem. Voliče se snaží přivábit i sliby, že už nezavedou nové daně a další bolestivé škrty.
SYRIZA slibuje rovnou ukončení politiky rozpočtových škrtů a tvrdí, že může eurozónu přimět k tomu, aby s tím souhlasila. Na rozdíl od pravice nevidí řešení ani v rozsáhlé privatizaci státního majetku.
Vítěz, byť by prošel o jediný hlas, dostane bonus 50 poslanců, takže bude mít v povolebním uspořádání rozhodující slovo. Květnové volby skončily i při tomto pravidlu nerozhodně.
Vítězná ND obdržela ale jen 18,85 procenta hlasů. Pokud by měla zhruba o sedm procent víc, měla by už naději vytvořit koaliční vládu s třetími socialisty, jejichž preference se točí kolem 13 procent.
PŘEHLEDNĚ: Jak dopadnou volby v Řecku na ekonomiku? |
Ve třísetčlenném parlamentu jim po květnových volbách chyběli k většině 151 hlasů pouze dva poslanci.
Nová demokracieStředopravá liberálně-konzervativní strana, která se v uplynulých 40 letech střídala u moci s levicovým Pasokem. Z jejích řad pocházelo několik předsedů vlády, mimo jiné zakladatel strany Konstantinos Karamanlis (premiérem 1974-1980) či naposledy jeho synovec Kostas Karamanlis (2004-2009). Současným předsedou strany je Antonis Samaras (61). S nebývale nízkým ziskem 18,85 procenta hlasů vyhrála ND květnové volby. Díky bonusu pro vítěze obsadila 108 křesel. Je jedním ze dvou favoritů nadcházejících voleb (spolu s Koalicí radikální levice). |
V případě vítězství hnutí SYRIZA hrozí další patová situace, protože levicoví radikálové mají mnohem nižší koaliční potenciál než ND.
Jejich nejbližším možným a skoro jediným partnerem je umírněná Demokratická levice, jejíž preference jsou v porovnání se socialisty zhruba poloviční. Dá se tak pochybovat o tom, že by obě strany byly s to sestavit vládu samy.
V parlamentu zřejmě opět zasednou ještě pravicoví Nezávislí Řekové, kteří také kritizují politiku úspor. Zatímco s nimi lze ještě o něčem vyjednávat, s tradičními komunisty a neonacisty, kteří rovněž budou v parlamentu, to bude prakticky nemožné.
Jazýčkem na vahách by mohla být pravicová a do jisté míry proevropská strana Obnova, které některé průzkumy dávají šanci dostat se na rozdíl od května do parlamentu.
