Z návrhu čiší, že má Sněmovnu nikoli ochránit, ale ukázat jak to vyřešit, když bude zákonodárce v nepodmíněném trestu ve vězení, uvedl podle ČTK premiér Nečas.
Návrh má podle Nečase řadu otazníků, které neumožnily, aby ho kabinet přijal. Nabízí se například otázka, co dělat, když by se odsouzený poslanec domohl zrušení rozsudku.
Už v návrhu usnesení kabinet upozorňoval, že ústava i přes navrhovanou změnu umožňuje, aby byl poslancem či senátorem zvolen člověk, který je ve vězení. "Neboť výkon trestu odnětí svobody nepředstavuje překážku volitelnosti. Je tedy otázkou, zda by v čl. 19 Ústavy České republiky neměla být zavedena odpovídající překážka volitelnosti poslance a senátora," stojí v usnesení.
Návrh Miroslavy Němcové mění ústavu v jednom z jejích článků. Změna je stručná a říká, že mandát poslance nebo senátora zaniká "pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody".
Aby změna začala platit, musí pro ni hlasovat nejméně tři pětiny poslanců. Pokud bude pravidlo přijato, pozmění se také jednací řád Sněmovny i Senátu.
Ochrana whistleblowerů míří do zákonaVláda ve středu schválila analýzu ochrany oznamovatelů korupce neboli whistleblowingu. Zpracovala a předložila ji místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Do konce září proto zpracuje věcný záměr k tomuto problému. "Ochrana oznamovatelů bude řešena v rámci antidiskriminačního zákona a zaměří se na ochranu zaměstnanců, kteří oznámí korupci nebo jiný trestný čin na pracovišti. Připravíme takové řešení, které ochrání oznamovatele a zároveň omezí možnost zneužití takové ochrany," uvedla Peake. |
V současné době, kdy ve Sněmovně zasedají i dva nepravomocně odsouzení politici Vít Bárta a Jaroslav Škárka, žádná regule poslanci či senátorovi nenařizuje, aby v případě odsouzení z parlamentu odešel.
"Pravomocné odsouzení odráží zvýšenou závažnost jednání, kterého se poslanec nebo senátor dopustil. Další trvání mandátu lze proto v případě takového odsouzení považovat za neslučitelné s posláním a obsahem mandátu poslance nebo senátora," píše se v důvodové zprávě ke změně Ústavy.
"Výkon funkce poslance nebo senátora není slučitelný s výkonem nepodmíněného trestu odnětí svobody i z praktických důvodů. Práva a povinnosti poslance nebo senátora nelze ve výkonu trestu odnětí svobody řádně vykonávat," dodává důvodová zpráva.
To dokládá příklad obviněného poslance Davida Ratha, který je od poloviny května ve vazbě. Do Sněmovny na jednání proto nemůže. Výjimkou bylo jednání o jeho vydání policii. Rath byl z věznice přepraven za speciálních bezpečnostních podmínek či musel v sále sedět za dozoru tří ozbrojených členů eskorty.
V poslední době Sněmovna řeší nebývale vysoké množství žádostí policie o zbavení imunity některého z jejích členů. U Stanislava Humla žádala neúspěšně, naopak Bárta, Škárka, Rath a naposledy i Otto Chaloupka byli vydáni. Policie ve středu požádala také o vydání exministryně Vlasty Parkanové (více o žádosti čtěte zde).
