Kde vás zastihla nabídka stát se šéfredaktorem Českého rozhlasu Radiožurnál?
Zastihla mě ve čtvrtek na letišti Chico v Kalifornii, kde jsem byl na dovolené. Volal mi šéfredaktor Petr Souček a informoval mě o tom, že požádal generálního ředitele o uvolnění z funkce. A protože jsme dlouholetí přátelé, tak mi říkal, že by byl moc rád, kdybych se funkce ujal já. Tak jsem si vzal na rozmyšlenou cestu ze San Francisca do Frankfurtu. V neděli večer jsem se setkal s generálním ředitelem Českého rozhlasu a řekli jsme si základní parametry naší spolupráce. Naše představy se více než blížily, tak jsem si řekl, že bych měl začít Radiožurnálu vracet to, kolik mi toho v životě dal.
Jan PokornýJan Pokorný vystudoval fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Do Československého rozhlasu nastoupil v roce 1984. Nejprve pracoval jako redaktor zpravodajství, od roku 1986 byl moderátorem pořadu Dobré jitro na stanici Praha. Po roce 1989 připravoval a uváděl ranní program stanice Československo, byl parlamentním zpravodajem ve Federálním shromáždění, od března 2005 do ledna 2008 pak šéfredaktorem ČRo 1 - Radiožurnálu. Rok 2010 strávil ve Francii jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu. V současnosti působí jako moderátor Ranního Radiožurnálu. |
Dozná pod vaším vedením stanice změn?
Radiožurnál má v tuto chvíli maximální podporu vedení celého Českého rozhlasu, což je pro šéfa této stanice důležité. Navíc je na složitém rozhlasovém trhu dobrou stanicí. Já ale chci, aby byl Radiožurnál ještě lepší a aby se stal co nejdříve moderním zpravodajským rádiem. Tedy, aby byl co nejdříve u každé události, aby dokázal změnit nastavenou programovou strukturu podle toho, jak závažná událost se děje. Viz třeba v úterý přímý přenos z Poslanecké sněmovny při jednání o imunitě Davida Ratha, reakce na to, reportáže našich zpravodajů... Tak má vypadat podle mě moderní zpravodajské rádio. A to je cesta, na kterou chci Radiožurnál nasměrovat a ve které mu chci být nápomocen.
Jak toho chcete dosáhnout?
Myslím si, že si potřebujeme co nejrychleji udělat inventuru vnitřních procesů a podívat se, jak efektivně jsou nastaveny parametry práce zejména pro naše editory. Editorskou složku bych pak chtěl hodně novinářsky a organizačně posílit, protože naši redaktoři jsou v podstatě hotoví novináři a stačí jim jen připomenout, že rádio pracuje s nějakými principy, výrazovými prostředky a skýtá různé formy sdělování.
To znamená, že tým Radiožurnálu posílíte, nebo jenom třeba přerozdělíte role?
Vnímáte to přibližně dobře, ale důležité budou výsledky inventury vnitřních procesů. K ní se chystám okamžitě po oficiálním nástupu do funkce.
Jak dlouho bude taková inventura trvat?
Myslím, že takové věci by měly se vším všudy trvat maximálně měsíc, pak si zhodnotíme výsledky a budeme hledat, jak obohatit naši rozhlasovou partu třeba o další zkušené kolegy, kteří by měli zájem s námi spolupracovat.
Ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan avizoval, že se změní také hudba. Kam by se měla posunout?
Myslím, že hudba na Radiožurnálu není zase taková konzerva, jak to mediálně vypadá. Hudební dramaturgie žije a já bych řekl, že s novým dramaturgem Petrem Králem také ožívá. Budu s ním o tom určitě živě a pravidelně diskutovat, ale hlavní filozofii musí nastavit on, já jsem novinář, ne hudební dramaturg. Ale odpovědnosti za hudbu na Radiožurnálu se nezříkám.
Personální změny v ČRoObměna šéfredaktora Radiožurnálu není jedinou aktuální personální změnou v Českém rozhlase. Ve čtvrtek 31. května rozhlas potvrdil, že generální ředitel Peter Duhan mění náměstka pro správu a provoz. Oldřicha Šestáka vystřídal Ladislav Musil. O den později oznámil rozhlas další změnu: hudebním dramaturgem Radiožurnálu se stává moderátor Petr Král. Novou vedoucí domácí redakce této stanice se v květnu stala reportérka Lucie Husárová. Stálým zpravodajem v Londýně je Jiří Hošek. Personální reorganizaci avizoval ředitel Peter Duhan v dubnu v rámci prezentace svých plánů pro následující roky (více o změnách v ČRo čtěte zde). |
Znamená vaše nová funkce to, že vás už neuslyšíme v éteru?
Popravdě řečeno, teď, když spolu mluvíme - v úterý před 12. hodinou - tak jsem přesvědčený, že abych se naplno věnoval řízení stanice, tak své aktivity u mikrofonu budu muset omezit. A zatím jsem ve fázi, kdy za sebe hledám náhradu, protože ta výměna šéfredaktora přišla trochu narychlo. Takže teď pátrám po tom, jak to zařídit, abych mohl dělat šéfredaktora naplno, tudíž sháním někoho, kdo by to dělal za mě. Ale zatím jsem nikam nedospěl, protože sehnat moderátora na ráno pro takovou stanici, jakou je Radiožurnál, se nedá ze dne na den. To je práce svého druhu. Ale do budoucna plánuji se na 250 procent věnovat řízení Radiožurnálu, takže mě určitě někdo vystřídá.
A jak to bude s případným moderováním pořadu ČT Den D?
O Dnu D nevím, protože tam je to externí spolupráce a záleží na tom, zda Česká televize vůbec počítá, že by tento projekt pokračoval. To ale není tak podstatné jako Radiožurnál. A já jsem s mikrofonem tak srostlý, že ho nerad opouštím a určitě bych z éteru nechtěl zmizet úplně. Kdyby mi to čas a energie dovolily, tak bych se v něm sem tam v nějaké podobě objevil, ale neříkám, že by to bylo v roli pravidelného moderátora nějakého bloku.
Šéfredaktorem Radiožurnálu jste byl už v letech 2005 až 2008, nakolik je ta funkce pro vás nyní nová?
Mediální trh se mění každým okamžikem a Radiožurnál poslední výraznou změnu zaznamenal díky krátkodobému angažmá Báry Tachecí. Ta ale stačila dostavit jen jakousi beta verzi zejména zvukové grafiky. Tedy to, jaké mé jingly, autoproma, znělky zpráv a jaké hlasy se z něj ozývají. A zvuková grafika se do budoucna pod mým vedením musí změnit.
Kdy změny uslyšíme?
Ještě není 15. června, ještě nejsem ve funkci, tak nebudu říkat žádné závazné termíny. Pro rádio jsem byl ale vždycky zvyklý pracovat rychle. Moje představa je, že Radiožurnál by měl do budoucna být proud aktuálních informací 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu, 365 dnů v roce.
