Lékař, který pomáhal CIA chytit bin Ládina, dostal v Pákistánu 33 let

Lékař Šakíl Afrídí, jenž pomáhal americké službě CIA s pátráním po teroristovi Usámovi bin Ládinovi, dostal v Pákistánu 33 let za spiknutí a velezradu. Pákistánský lékař řídil v Abbottábádu falešnou očkovací akci, pomocí které se Američané snažili získat vzorky DNA obyvatel z bin Ládinova úkrytu.

Falešná očkovací akce nakonec kýžený výsledek nepřinesla, nicméně Afrídí poskytl americké tajné službě jiné užitečné informace, přiblížil list The Times na svém webu. Podařilo se mu získat telefonní číslo a mluvit s majitelem komplexu, kde bin Ládin bydlel. Abú Ahmed al-Kuvajtí byl ve skutečnosti bin Ládinovou pravou rukou a kurýrem, který Američany přivedl až k samotnému arciteroristovi.

Právě jeden z jeho telefonátů totiž poskytl Američanům jistotu, že ta vytáhlá postava, kterou vyfotografovaly v komplexu v Abbottábádu bezpilotní letouny, je skutečně nejhledanější terorista světa. Falešná očkovací kampaň se odehrála těsně před loňským dopadením teroristy speciálním komandem Spojených států.

Jádro al-Káidy je ochromeno

Hrozbou zůstává jemenská odnož

Washington o operaci ale neinformoval pákistánské činitele a Islámábád označil akci Američanů za narušení své suverenity. Pákistán vyšel ze zásahu s obrovskou mezinárodní ostudou. Musel vysvětlovat, jak je možné, že nejhledanější terorista světa v poklidu pobýval nedaleko pákistánské vojenské základny.

CIA ho naverbovala zřejmě v roce 2009

Afrídího role vyšla najevo krátce po bin Ládinově dopadení. Pákistánské bezpečnostní složky ho vzápětí zatkly a obvinily ze spiknutí a velezrady. Kmenový soudní systém ho nakonec seznal vinným a uložil mu zároveň pokutu ve výši 3 500 dolarů, v přepočtu asi 70 tisíc korun, uvedla televize BBC na svém webu.

Afrídí se prý ale soudu nezúčastnil a nedostal šanci se hájit. Kmenový právní systém neumožňuje automaticky právo na obhájce, podotkl The Times.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová Islámábád už dříve vyzvala, aby lékaře propustil, protože jeho čin posloužil americkým i pákistánským zájmům.

Američtí politici se také nechali slyšet, že by ho rádi vyznamenali Zlatou medailí kongresu a zvažovali, že by mu zajistili americké občanství. Jeho odsouzení tak může ještě více poškodit už tak pochroumané americko-pákistánské vztahy.

CIA podle všeho naverbovala chirurga Afrídího během jeho pobytu ve Spojených státech v roce 2009. Afrídí měl přitom důvod se islámským ozbrojencům pomstít. Jen o rok dříve ho v Péšáváru unesli radikálové z organizace Laškar-e-Islám, kteří jsou napojeni na pákistánský Tálibán. Propustili ho až poté, co za něj dostali výkupné milion pákistánských rupií, v přepočtu asi 220 tisíc korun.