Návrh souvisí s odkladem zřízení jednotného inkasního místa o dva roky na 1. ledna 2015 a s právním přesměrováním plateb na daňovou správu.
"Kvůli odkladu jednotného inkasního místa dochází k absenci nezbytně požadované individualizace plateb daní a veřejného pojistného, což je jedním z předpokladů fungování inkasa finančních prostředků pro důchodové spoření," uvedlo ministerstvo financí v návrhu.
Podle MF předkládané návrhy vedle změn legislativně technického charakteru obsahují i z právního hlediska jiné uchopení nastaveného systému financování důchodového spoření.
Jak bude fungovat druhý pilíř penzijního systémuDruhý pilíř spočívá v tom, že si lidé budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění. V současnosti činí 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou ale bude to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého. Spoření je dobrovolné. Pokud však lidé do nového pilíře vstoupí, nebudou již moci přestat spořit. Čerpání důchodu bude možné pouze formou penze, a to buď doživotně, nebo po dobu 20 let. Jednorázové výběry na rozdíl od současného penzijního připojištění nebudou. |
Tzv. druhý pilíř důchodového systému počítá s převodem peněz ze státního důchodového systému na individuální účty v soukromých penzijních fondech. Cílem reformy je získat nové zdroje na financování penzí budoucím generacím.
Penzijní společnosti budou muset spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech. Lidé je budou moci měnit podle toho, zda jim bude vyhovovat větší míra rizika s možností většího zisku, nebo menší riziko s větší jistotou.
Celkem osm z devíti tuzemských penzijních fondů svou účast v důchodové reformě už potvrdilo. Pouze penzijní fond Axa ještě čeká na souhlas mateřské skupiny. Z dalších finančních skupin chystá vznik penzijní společnosti a transformovaných fondů Raiffeisenbank a společnost Conseq.
Spoření ve druhém pilíři se v porovnání s průběžným systémem při jeho současných parametrech vyplatí podle expertů spíše lidem s nadprůměrným příjmem nebo středním příjmovým skupinám při minimální době spoření 25 let. Záležet však bude i na volbě strategie spoření a zejména na skutečném výnosu jednotlivých fondů.
