Volba předsedy se protáhla až do pozdní noci. První kolo totiž nerozhodlo, i když Filipovi chybělo k potřebné většině jen pět hlasů. Do druhého kola postoupil spolu s ním poslanec Grospič. Třetí kandidát, ostravský komunální politik a vysokoškolský pedagog Martin Juroška, z dalšího boje vypadl.
Ve druhém kole obdržel Filip hlasy 275 delegátů, Grospič 168. Dosavadnímu šéfovi strany tak neuškodil ani leták šířený na libereckém sjezdu, který o něm tvrdil, že vede stranu od prohry k prohře, rozhoduje direktivně a "plíživě vytváří režim osobní moci". K letáku se přihlásily marxisticko-leninské skupiny.
"Myslím si, že těch 60 procent odevzdaných hlasů je mandát poměrně silný," řekl staronový předseda novinářům po svém zvolení.
Filip sní o radikální změně systému
Vojtěch Filip ve svém úvodním projevu na sjezdu obvinil vládu, že vysává peníze z kapes středních a chudých vrstev, deformuje penzijní a pojistný systému. "Česká republika se pod vedením koaličních politiků propadá do bezvýznamnosti," zdůraznil. Dívají se na nás jako na korupční zemi, dodal.
Polistopadoví předsedovéJiří Machalík (březen 1990 – říjen 1990) |
Pochvaloval si, že dříve přehlížená KSČM začala být uznávána občanskými iniciativami. Postěžoval si ovšem na malý zájem médií.
Velkou část projevu Filip věnoval situaci ve světě. Minulá léta znamenala podle něj rozvrácení stability a bezpečnosti. Mírový rozvoj civilizace ohrozila radikalizace globálního kapitalismu. Současná hospodářská krize daleko překonává krizi 30. let, protože jde o krizi morální, míní. Nápravu vidí v radikální změně systému, nebo alespoň ve výrazné regulaci globálního kapitálu.
"Lidstvo čekají v nejbližší době nejhlubší revoluční změny," zavěštil si Filip.
Grospič delegátům sliboval, že bude usilovat o to, aby KSČM opustila cestu každodenního pragmatismu, při kterém se vytrácí její dlouhodobý program a vize, aby pouze nekritizovala vládní politiku, ale více poukazovala na podstatu dlouhodobých problémů a předkládala alternativu.
Podporu mu podle ČTK vyjadřovali kolegové, kteří považují čtyřicetiletou vládu komunistů na rozdíl od polistopadového vývoje za stabilní a vzkvétající období.
Kapitalismus degeneruje, má ho nahradit lepší svět
KSČM svolává sjezd každé čtyři roky. Kromě volby nového vedení se jednalo o programu, který stanovuje úkoly do příštího sjezdu. Materiál z ústředního výboru strany dostal vizionářský název Socialismus pro 21. století s podtitulem Jiný svět je možný. Vychází z toho, že kapitalismus se vyčerpal a degeneruje.
"Posvátná neoliberální představa, že globální svobodný trh bez přívlastků zajistí svobodu a demokracii ve společnosti, se zřetelně rozchází s realitou. (...) Úpadek společnosti doprovází rozklad morálních a kulturních hodnot," píše se v něm.
Stárnoucí stranaKSČM ubývají členové. Loni jich měla 56 763, věkový průměr dosahuje téměř 75 let. Do KSČM vstupují i mladší lidé, ale také ti, kteří už členy v minulosti byli. Na vyrovnávání přirozeného úbytku to nestačí. Největší odliv členů strana zaznamenala v roce 1990, kdy počet straníků klesl z 1,7 miliónů na 500 tisíc. |
Dokument naráží na vlnu nespokojenosti, která se vzedmula nejen ve státech přinucených ekonomickou krizí k radikálnímu šetření, ale projevující se třeba i v aktivitách hnutí Okupujte Wall Street. "Ve světě se stále hlasitěji ozývá heslo 'Jiný svět je možný'," píšou komunisté. "Nestačí však, aby byl jiný. Je třeba, aby byl lepší." A to podle nich v podmínkách kapitalismu nejde.
Předestírají vizi sociálně spravedlivé společnosti a chtějí navázat na zkušenosti z budování socialismu ve druhé polovině minulého století, tehdy v režii totalitní Komunistické strany Československa.
Slibují společnost svobodných a rovnoprávných občanů, sociálně spravedlivou a ekonomicky prosperující. A ujišťují, že na rozdíl od prvního pokusu by byla opravdu demokratická. "Socialismus uspěje tehdy, až se lidé s jeho zásadami ztotožní. Změny v myšlení lidí nenastanou ihned a nelze je vynucovat násilím," uznávají.
