Zdálo by se, jako by projekt IZIP měl už tak spletitou historii skandálů a smluv, že se v něm vyzná jen málokdo. Troufám si tvrdit, že naopak. Celá věc je vlastně velmi prostá.
Na jednom konci stojí rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a firma založená dvěma politiky a lékařem. Na druhém straně projekt, který se sice chlubí počtem záznamů, už ale nedodává, že jejich vzájemná interaktivita téměř neexistuje. To vše je přikryté miliardami daňových poplatníků a mlčenlivou VZP.
IZIP končíHeger a Nečas utnuli agónii projektu |
Historie nešťastného projektu se začala veřejně psát v únoru roku 2001, za vlády kabinetu Miloše Zemana. V křesle ministra zdravotnictví sedí lékař Bohumil Fišer. Všeobecnou zdravotní pojišťovnu vede Jiřina Musílková. A spoluautor projektu, tehdejší poslanec ODS Milan Cabrnoch, slibuje, že IZIP přinese "zásadní zlepšení komunikace mezi pacientem a jeho lékaři".
Cabrnoch má projekt pojištěný. V té době totiž sedí kromě parlamentu také ve správní radě VZP. Tedy v orgánu, který má setsakramentský vliv na fungování největší zdravotní pojišťovny v Česku. Rada schvaluje či rozporuje vedení VZP zásadní kroky. A může odvolat i ředitele pojišťovny.
Kromě Cabrnocha v radě v roce 2001 sedí třeba současný poslanec KSČM Stanislav Grospič, současný šéf odboru posudkové služby na ministerstvu práce, bývalý poslanec za ČSSD Rostislav Čevela nebo partnerka expremiéra Mirka Topolánka Lucie Talmanová.
K těmto jménům si přidejte ještě jména dalších dvou ředitelů VZP, několika ministrů zdravotnictví, premiérů, desítek poslanců i úředníků státu v dozorčích orgánech VZP a dostaneme mozaiku lidí, kteří mohli průběh projektu IZIP ovlivnit. Nebo třeba za 11 let zkusit zastavit. Neudělali to. Ponesou za to nyní odpovědnost?
Nedávný příklad chyby exministra životního prostředí Miloše Kužvarta ukazuje, že by nemuseli. Jejich rozhodnutí je totiž skryté za armádou úředníků a vládou či parlamentem. Je tedy prý kolektivní, a na konkrétního viníka se proto prstem neukazuje (více o tom, jak je to se zodpovědností politiků, čtěte zde).
Přesto je potřeba se na odpovědnost ptát. Už jen proto, že politikům léta trvalo, než otevřeně řekli, že projekt nefunguje. To, že stát IZIP ukončí, je v pořádku. Otázkou je, proč takové rozhodnutí přichází až po jedenácti letech, sedmi premiérech a více než dvou miliardách korun.
