"Realisticky vidím nejjednodušší cestu v tom, že sociální demokracie uspěje ve volbách do Poslanecké sněmovny a pak prosadíme změnu zákona o nemocenském pojištění tak, aby lidé první tři dny nemoci určitou dávku dostali," řekl šéf sociální demokracie.
Ústavní soud už v minulosti karenční dobu jednou zrušil. Po dalších změnách však levicí kritizované opatření znovu vstoupilo v platnost. Nyní soudci rozhodli, že současná legislativní situace je už jiná, a tak nelze plně uplatnit argumenty dřívějšího nálezu.
"Třídenní výpadek příjmů sice nepochybně představuje jistý zásah do příjmů dotčených osob, avšak nejde o takový zásah, který by onemocnělým osobám okamžitě znemožnil dosažení hmotného standardu postačujícího k vedení důstojného života. Jinak řečeno, nemá taková úprava charakter rdousícího efektu, dočasně nemocné nevystavuje bezvýchodné situaci," vysvětlil rozhodnutí soudce zpravodaj Miloslav Výborný.
Premiér Petr Nečas rozhodnutí uvítal. "Karenční doba dlouhodobě funguje ve většině vyspělých evropských zemí. Její zavedení u nás přispělo k omezení zneužívání těchto dávek a snížení především krátkodobé nemocnosti. Její míra u nás klesla po zavedení změn v nemocenském systému na úroveň běžnou v Evropě. Předtím byla jedna z nejvyšších, aniž k tomu byl racionální důvod," uvedl.
Nová karenční doba prošla "testem rozumnosti"
V předešlém nálezu Ústavní soud kritizoval stát za porušení práv zaměstnanců. Soudci tehdy našli negativní důsledky karenční doby, třeba šíření nemocí na pracovišti, přecházení chorob a následné zdravotní důsledky. Nyní v nálezu ale soud uvedl, že nová karenční doba prošla "testem rozumnosti" a nevymyká se z pravomoci zákonodárců při vymezení sociálních práv. Důležitou změnou oproti minulosti je to, že zaměstnanci jsou v karenční době zároveň zproštěni povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.
Po minulém nálezu zákonodárci novelizovali zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců. Lidé měli v prvních třech dnech pracovní neschopnosti dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2009 se kvůli platnosti nového zákona o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba. V očích sociálních demokratů se tak znovu obnovil protiústavní stav před nálezem Ústavního soudu.
Poslanci ČSSD tentokrát napadli příslušná ustanovení osmi norem: zákoníku práce, zákonu o vojácích z povolání, o služebním poměru, o obcích, o krajích a městě Praze. Stížnost směřuje i proti části služebního zákona, jež dosud nevstoupila v platnost, a proti karenční době v zákonu o platu představitelů státní moci, soudců a poslanců Evropského parlamentu.
Podle sociálních demokratů je karenční doba v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti v práci a se zásadou závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu pro všechny orgány a osoby.
Pravicové vlády karenční dobu hájily tvrzením, že lidé krátkou pracovní neschopnost často zneužívali. Po prvním zavedení karenční doby na začátku roku 2008 přišel statistický pokles počtu dní strávených v pracovní neschopnosti. Výdaje státu na nemocenskou se v roce 2009 ve srovnání s rokem 2007 snížily téměř o deset miliard korun a počet pracovních neschopností klesl o 47 procent.
