Bylo mu deset let, když si pro jeho otce v Dobrušce přišlo gestapo. Odvleklo i jeho matku. Otce později Němci po soudu v Berlíně popravili, matku židovského původu zavraždili v koncentračním táboře v Osvětimi. Tomáš Kašpar přežil náhodou.
"Gestapáci už v autě neměli místo. Byl u nás strýc, tak si mě odvedl domů. Pak se na mě zapomnělo, tak jsem tu zůstal. A jsem tady," vzpomíná Kašpar.
Je jedním ze tří potomků obětí, kteří přežili nacistické hrůzy a v pondělí se setkali v Dobrušce, aby si připomněli kromě konce 2. světové války také smutné výročí. Letos je to sedmdesát let, co Židé z Dobrušky nedobrovolně opustili domovy. Němci je nahnali do koncentračních táborů a plynových komor. Z dobrušské židovské obce přežilo jen pět lidí.
Otec Tomáše Kašpara vyráběl falešné doklady
Kašparův otec byl už rakousko-uherským vojenským pilotem a později sloužil v Československé armádě na Slovensku. Před válkou se rodina přestěhovala do Českého Meziříčí, později žila v Dobrušce, kde otec pracoval na úřadu práce.
Zapojil se však do odboje. Připravoval falešné doklady. Gestapo ho dopadlo, když za ním přijel jeden z odbojářů, kterého už Němci sledovali.
"Hrůzy holokaustu se nevyhnuly ani našim dobrušským židovským sousedům, jejichž drtivá většina byla povražděna. Ze stejných důvodů je dnes i minimum jejich potomků. Někteří nežijí v naší republice, o některých zřejmě dosud ani nevíme. Přesto jsme chtěli vzpomínku na předválečnou dobrušskou židovskou obec oživit setkáním," uvedl dobrušský starosta Petr Tojnar.
Rodinu Tomských zachránil katolický seminář
Do Dobrušky přijel i Alexander Tomský, politolog a nakladatel. "Můj otec v Dobrušce vyrůstal. Před válkou si jeho rodiče změnili jméno na Tomský. Otec tehdy konvertoval ke katolicismu a někdy v roce 1938 vstoupil do semináře v Hradci Králové. Jestli to bylo ze skutečného přesvědčení, těžko říci," uvedl Tomský.
Seminář zachránil jeho otci život, avšak později se s tím těžko vyrovnával, neboť sedmasedmdesát jeho příbuzných válku nepřežilo. "Nakonec se vlastně s tím, že přežil, nemohl vyrovnat, což je největší paradox," dodal Tomský.
Bývalý vězeň koncentračního tábora Dachau Radovan Dražan, který před lety připravil knihu o holokaustu Židů v okrese Rychnov nad Kněžnou, zdůraznil, aby lidé kvůli budoucím generacím na zvěrstva páchaná nacisty nezapomínali.
Podle Pavla Kroupy, jehož židovská matka pocházela z Dobrušky, by o tom lidé měli přemýšlet: "Mám pocit, že svět se nevyvíjí příliš dobře. Předevčírem jsem zaslechl, že francouzští Židé se začínají bát. To mi přijde nepochopitelné, protože jsme tam v dětství jezdili a byla to oáza svobody, demokracie a klidu. Teď, když si uvědomím, že by se ti lidé měli bát, je dobré uvažovat, proč to je a co s tím."
Potomci přijeli do Dobrušky i díky šesti studentkám dobrušského gymnázia, které pořizují rozhovory s žijícími pamětníky.
