"Chodím na železo. Hodí to denně kolem padesátikoruny a jsem rád, že se najím," líčí mladý Rom. Na svůj úděl si stěžuje a prý by nikomu nezkřivil vlásek. Někteří jeho vrstevníci se však proti zděděné mizerii bouří násilím. V posledních dnech tomu nasvědčují případy z Břeclavi, Tanvaldu nebo Olomouce. A podle expertů bude takových případů přibývat. Stejně jako následných pochodů proti Romům, které napětí ještě více eskalují.
Že se ta část romské mládeže, která je vykořeněná z rodin i ze společnosti, stane sociální hrozbou, předpověděl sociolog Ivan Gabal už před lety. "Útoky se budou množit, gangy mladých kluků přežívajících na ulici nemají vztah k ničemu," říká dnes.
Podle expertů dorůstá generace, kterou zastihla stagnace školství, jež neumí učit děti ze sociálně slabých rodin.
Hlavní problém je podle expertů ten, že příslušníci "ztracené generace" neuznávají žádná pravidla, protože jim chybějí autority.
Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horvátová je přesvědčena, že čím víc budou Romové drženi v izolaci ghett, tím více se budou utvrzovat v životě na okraji. "Romové u nás stáli léta mimo společnost. Odnepaměti proto měli vlastní zákony, aby přežili," míní.
Teď, když už je tyto "zákony" nepojí, však mladým mnohdy chybějí jakákoliv pravidla. Loni přijatá vládní strategie je podle mnohých bezzubá. "Musíme nabízet mladým z ulice činnost v nízkoprahových centrech. A podporovat jejich vzdělání, i kdybychom ho problémovým rodinám měli vnutit," shrnuje koncepci vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková.
