"Z osudného dne si nic nepamatuju, mám jen útržky vzpomínek," tvrdí žena, která od začátku prohlašuje, že si nepamatuje na čin, ani na svou rodinu a předchozí život.
Prý se jí vybavují třeba vzpomínky například na taneční, vybavuje si někoho jako babičku. Ví, kdy se narodila, ale to jí prý oznámili až v nemocnici. Věděla ale například, že voda má tři skupenství.
Co se stalo?Z toho, co se stalo loni 2. září, je zatím zřejmé, že si partneři brzy ráno po mužově odchodu do práce vyměnili řadu SMS. Romana Z. si stěžovala na trable svého života, Jaroslav Š. naznačil, že půjde na sociálku zjistit svá práva k dětem. Žena se dlouhodobě bála, že o ně přijde. |
"Vybavujete si, že byste měla někdy děti?" ptal se soudce Miroslav Mjartan, když se snažil zmapovat, co všechno si žena vybavuje.
"Četla jsem spisy, ale motá se mi to všechno v hlavě," uvedla Romana Z. "Nedokážu si představit, že bych někomu ublížila, natož děckám."
K soudu ji eskorta přivedla upravenou, působila rozechvěle, ale neplakala. Chvílemi odpovídala nebo se ptala zmateně, chvílemi až překvapivě věcně. Soudce ji jen musel upomínat, aby mluvila do mikrofonu nahlas.
Druh ji nechtěl vidět, ale soud to nedovolil
V první den procesu došlo kromě vyjádření obžalované ke spisu i na výpověď Jaroslava Š. Posledního druha, za kterým se přestěhovala z Litoměřicka na východ Čech. Měli spolu nejmladší z dětí, dvouměsíční Romanku.
Partner žádal soud, aby se nemusel s obžalovanou potkat, protože by to v něm prý vyvolalo příliš silné emoce. Neuspěl.
Jaroslav Š. pak líčil, jak se seznámili přes internet, když mu zkrachovalo předchozí manželství. Romana Z. se přistěhovala do Poličky, kde našel podnájem. Nějaký čas pak bydleli u jeho rodičů. Protože s nimi ale družka měla neshody, našel dům v Širokém Dole.
Ukázalo se ale, že jejich soužití nebylo idylické. Nevedli společnou domácnost, on dům v Širokém Dole rekonstruoval a jezdil pracovat do rodinného hospodářství v Pusté Rybné (více o tom čtěte také zde).
"Po porodu začala Romana žárlit, i když podle mě neměla na co. Zbytečně vyjížděla na děti," vypověděl Jaroslav Š., který celou dobu těžko hledal slova.
Není si prý vědom, že by jí hrozil rozchodem. Ze spisu ale byla citována SMS, ve které v osudné ráno psal, že půjde na sociálku, protože nechce dopadnout jako její předchozí druh, od kterého s dětmi odešla.
K telefonické komunikaci v době před činem se soud ještě zřejmě bude vracet, protože podle obhájce také Romana Z. psala, že má všeho plný zuby, bojí se, že o druha přijde a všechno se jí sype.
Prostor pro otázky dostala i souzená žena. "Vyhrožovali vám někdy vaši rodiče, že vám seberou majetek a děti?" vykala bývalému partnerovi a dočkala se záporné odpovědi.
O všech podle spisu společně prožitých záležitostech hovořila s odstupem. "Prý jste měl živnostenský list na výrobu hraček, asi jsme chtěli, aby byly peníze a děti se měly dobře. Můžete říci, co jsme chystali?"
Advokát bude žádat vysvětlení znaleckých závěrů
Přidělený advokát obžalované Bohumil Budínský odmítl, že by slova o ztrátě paměti byla taktikou. "Rozhodně si to nemyslím, kvůli tomu jsem žádal výslechy znalců, možná budeme požadovat i revizní posudek," řekl novinářům.
V posudcích podle něj chybí zdůvodnění, jak znalci došli ke svým závěrům, že žena netrpí dušení poruchou a v době činu neměla podstatně snížené ovládací schopnosti.
Soudce citoval také z dopisů, které obžalovaná později posílala z vězení blízkým. I jim například děkovala za dopis, ale prý si na ně nepamatuje. Požádala třeba o hřeben, gumičku do vlasů a "svatou knihu", protože se účastní duchovních setkání.
Ze spisu také vyplynulo, že žena neměla jednoduchý partnerský život. První dítě nemělo v rodném listě uvedeného otce, delší dobu pak žila s druhem na Litoměřicku, který byl odsouzen k podmínce za týrání. Od něj pak odešla právě do okolí Poličky. .
Nevídaný počet dětských obětí
Případ ze Širokého Dolu patří k nejotřesnějším násilným činům posledních let. Ženin druh Jaroslav Š. našel čtyři zavražděné děti loni 2. září na různých místech stavení v jinak poklidné obci. Zasahující policisté pak říkali, že si nevzpomínají na čin s tolika dětskými oběťmi.
V obývacím pokoji a kuchyni Romana Z. podle obžaloby pořezala na krku dvouměsíční Romanu ležící v kočárku, dvouletého Lukáše a pětiletou Elišku. Všechny oběti vykrvácely.
Posledního syna, osmiletého Davida, chytila podle spisu na půdě. Tam mu ucpala nos i ústa, takže se udusil. Pak se obžalovaná pokusila o sebevraždu oběšením a podřezáním, ale pět minut po poledni ji vyrušila policejní hlídka.
"Při pokusu o navázání kontaktu se úmyslně před policisty propadla otvorem v dřevěné podlaze půdního prostoru do stodoly, kde po pádu zůstala nehybně ležet na zemi," uvedla obžaloba.
Žena nato skončila v nemocnici v umělém spánku. Od té doby, co se z něj probrala a byla schopná výslechu, se v policejních protokolech objevuje, že si na nic nevzpomíná. V případě uznání viny hrozí Romaně Z. až doživotní trest.
