Českou republiku budou v Bruselu zastupovat šéf diplomacie Karel Schwarzenberg a ministr obrany Alexandr Vondra. Ten na okraj schůzky podepíše se svým americkým protějškem Leonem Panettou průlomovou mezistátní smlouvu, která umožní českým firmám ucházet se o armádní zakázky v USA. Česko se tak podle Vondry stane jednou z pouhých dvou desítek zemí, které s USA takovou dohodu mají.
Hlavními tématy zasedání bude příprava nadcházejícího květnového summitu NATO v americkém Chicagu a především situace v Afghánistánu. Aliance postupně předává zodpovědnost za bezpečnost v zemi Afgháncům a proces by měl skončit v roce 2014. Spojenci se nyní rozhodují, zda a případně jakou formou by měla být Aliance přítomna v Afghánistánu po tomto datu.
Překvapivé nedělní boje v afghánské metropoli |
Rozhodování o možném setrvání v zemi přichází jen pár dní poté, co se v neděli povstalcům Talibanu podařilo proniknout do centra afghánské metropole Kábulu a masivně zaútočit na tamější parlament a přísně střeženou diplomatickou čtvrť s velitelstvím NATO.
S tím souvisí i problematika velikosti a financování afghánských ozbrojených sil. Afghánská armáda a policie by měly mít na konci roku 2014 zhruba 380 tisíc příslušníků. Spojené státy už ale avizovaly, že dlouhodobě "udržitelná" podoba afghánských bezpečnostních sil je na úrovni přibližně 230 tisíc mužů.
Země NATO se totiž už delší dobu potýkají s ekonomickým problémy, které vedou ke snižování výdajů na obranu. Především Spojené státy kritizují evropské členy, že na vlastní obranu nevydávají ani slíbena dvě procenta HDP, jak se k tomu zavázali při vstupu do NATO.
Kvůli tomu NATO pracuje na zcela novém strategickém přístupu - takzvané chytré obraně (Smart Defense). Ta počítá s tím, že některé důležité obranné schopnosti budou spojenci sdílet a podílet se společně na jejich financování. To by mělo být levnější a efektivnější, než aby každá země postupovala samostatně. "Jsme v klíčovém bodě pro Alianci," uvedl k tomu před odletem do Bruselu americký ministr obrany Leon Panetta.
Česká republika spolu s dalšími třemi státy Visegrádské čtyřky (Maďarskem, Polskem a Slovenskem) na jednání představí společnou deklaraci, v níž nastíní své budoucí zapojení do jednotlivých projektů Aliance a kde vidí priority NATO. Česká republika chce hrát například vůdčí roli při vrtulníkovém výcviku.
